100+1 zahraniční zajímavost 4/23: Jak myslí umělá inteligence

15.02.2023 - David Bimka

Novináři dlouho nevěřili, že by je automatizace mohla ohrozit. Teď však pod jejich věží ze slonoviny praskají základy. Více se nejen o možnostech umělé inteligence dočtete v novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí

<p>ChatGPT zvládá nejen komunikovat, ale také píše poezii i prózu, programuje a nezalekne se ani vědecké práce. <em>(ilustrace: Shutterstock)</em></p>

ChatGPT zvládá nejen komunikovat, ale také píše poezii i prózu, programuje a nezalekne se ani vědecké práce. (ilustrace: Shutterstock)


Reklama

Před dvěma sty lety se na severu Anglie zformovalo tajné hnutí tzv. ludditů, podle legendárního Neda Ludda, jenž prý v záchvatu vzteku rozbil dva textilní stroje. Ke spolku patřili tradiční výrobci textilu, kteří se obávali o práci a vinili mechanizaci z ohrožování vlastní existence. Jejich strach byl přitom oprávněný: Průmyslové tkaní látek dokázalo nahradit stovky rukou a továrny začaly chrlit kvalitnější produkty za méně peněz. Následovaly bouře a rozbíjení strojů, jenže automatizaci to stejně nezastavilo. 

Jaký byl poté osud těchto frustrovaných lidí? Část z nich se stala dělníky v nenáviděných továrnách, zatímco další se přesunuli do služeb – tedy do oblasti trhu, jež od té doby neustále roste. Struktura systému se změnila, lidé zůstali. A my se právě teď nacházíme uprostřed podobné proměny, takže si držte klobouky. 

Umělá inteligence dělá ohromné pokroky, a přestože samozřejmě postrádá vědomí, dokáže extrémně dobře předstírat, že nějaké má. Zatím poslední nástroj pracující s neurálními sítěmi představuje ChatGPT, který umí psát jako člověk. A co víc – ovládá stylistiku natolik dobře, že vytvoří smysluplný publicistický text prakticky na stejné úrovni jako profesionál

V tomto čísle vám tak přinášíme článek, který jsme GPT zadali a jeho anglickou verzi jsme poté převedli do češtiny automatickým překladačem DeepL, jenž také využívá neurální sítě. Do výsledku jsme kromě oprav překlepů nijak nezasahovali. V novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí můžete posoudit, jak pokus dopadl. 

My novináři jsme dlouho věřili, že nás automatizace nemůže ohrozit, ale teď pod naší věží ze slonoviny praskají základy. Ne, stroje za nás práci asi kompletně nepřevezmou, ale nejspíš nahradí spoustu namáhavých a nudných úkolů, včetně rešerší a vyhledávání faktů. Jak to celé dopadne? Opravdu nevím. Zeptejte se za pět let.

100+1 zahraniční zajímavost 4/2023

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of CongressCC0)

Zajímavosti

Pouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa KennedyCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Argentinské kukuřičné pole s tváří Lionela Messiho. (foto: Profimedia)

Revue

Hvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana LoboCC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907