68 let císařem: František Josef mezi tradicí a modernou

28.04.2016 - Lukáš Fasora

Žádná jiná hlava státu v našich dějinách nebyla během své vlády konfrontována s tak zásadní proměnou společnosti jako on


Reklama

Průmyslová revoluce, vznik dělnické třídy a nárůst sociálního napětí, demokratizace společnosti, vzestup nacionalismu a pokles religiozity – všechny tyto změny zásadním způsobem otřásly vnitřní stabilitou i mezinárodním kreditem habsburské říše. Sám František Josef výše zmíněné změny nepochybně nevítal, věren svému konzervativnímu přesvědčení, že ke změnám je třeba přistupovat s obavou, zda se tím stávající běh světa nemění k horšímu.

Neoabsolutista

Paradoxem je, že císař, který své státnické povinnosti vnímal s krajní zodpovědností, byl vlastně státníkem neúspěšným. František Josef výzvám své doby jako státník nedorostl. Sám se již v poměrně mladém věku stavěl do role člověka, který požadavkům „moderny“ nerozumí a nechce rozumět, protože je přesvědčen o celkové nesprávnosti dobového vývoje. Císařovy představy o vlastní roli by byly patrně slučitelné se společenskou situací 18. století, kdy panovník mohl rozhodovat v domácích záležitostech v podstatě sám.

Ovšem jak záhy ukázala horšící se finanční situace říše, postavit ke každému nespokojenci špicla nebo četníka nebylo možné. Neoabsolutistický režim pod tlakem okolností uzavřel tiché spojenectví alespoň s představiteli velkého podnikání a v roce 1859 císař otevřel dveře „gründerskému“ kapitalismu. Habsburská říše se díky této liberalizaci prudce modernizovala a především podnikající měšťanstvo rychle bohatlo a dožadovalo se politického vlivu.

Změna kurzu

Tlak hrozícího státního bankrotu byl po italské válce neúprosný a bylo nutno posílit konsensus s majetnými vrstvami obyvatelstva, které se měly podílet na sanaci státních financí. Výsledkem byl konec absolutismu a obnovení ústavnosti v monarchii. Předání části moci zastupitelským sborům ovšem František Josef vnímal jako vnucené a přechodné a ještě řadu let po jejich provedení věřil v možnost změny. Zasahování parlamentu do správy státu považoval za nepříjemné a snahy o veřejnou kontrolu klíčových mocenských rozhodnutí za troufalé. Časem si sice s představiteli politiky vymezil způsob soužití, ale v podstatě byl pro něj princip zastupitelské demokracie nutným zlem. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 10/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedním z velkých problémů trofejního lovu je fakt, že lovcům jde o velikost trofeje. K lovu jsou vybírány největší kusy, které mají nenahraditelnou genetickou hodnotu.

Příroda
Zajímavosti

Pilát Ponský ukazuje Ježíše davům na obrazu Ecce Homo od Antonia Ciseriho

Historie

Australský badatel Mark Meekan se žralokem obrovským

Věda

Zborcená a protažená galaxie NGC 7714 ze souhvězdí Ryb, po srážce s galaxií NGC 7715. Ve výřezu výtrysk z jádra galaxie TXS 2116−077 v infračerveném spektru.

Vesmír

Renault FT-17 představoval nejpokrokovější konstrukci prvoválečných tanků

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907