Agresivita způsobená člověkem: Rybám lidské léky nesvědčí

13.04.2019 - Zuzana Teličková

Ryby v mořích a vodních tocích jsou čím dál víc nebojácné, asociální a žravé. Důvodem k těmto změnám je podle studie švédských vědců z Umeå University farmaceutický odpad vylučovaný lidmi. Mnohé léky totiž putují do vody v neporušeném stavu a působí na vodní organismy

<p>Okoun říční (Perca fluviatilis) je jednou z ryb, na nichž lze pozorovat účinky léků vypouštěných do odpadu.</p>

Okoun říční (Perca fluviatilis) je jednou z ryb, na nichž lze pozorovat účinky léků vypouštěných do odpadu.


Reklama

„Ryby se například živí zooplanktonem, který zase konzumuje řasy. Jestliže budou ryby žravější a zkonzumují větší množství zooplanktonu, řasy se rozrostou,“ vysvětluje jeden z autorů studie Michael Jonsson. „To může vést k vyčerpání kyslíku ve vodním systému a vyššímu riziku kvetení vody.“

TIP: Jak život sladkovodních ryb ovlivňuje ženská antikoncepce a kravská stáda

Kupříkladu v těle švédských okounů byly objeveny stopy Oxazepamu. Zatímco na člověka má tento lék zklidňující účinky, okouni na něj reagují odvážnějším chováním, které vede k narušení pospolitosti. Ta je ovšem u okounů klíčovým obranným mechanismem. Snáze se pak stávají kořistí predátorů, což by mohlo vést k postupnému úbytku populací.

Jelikož není možné zakázat výrobu nebo užívání léků, zdá se být jediným efektivním, a bohužel také velmi nákladným řešením zavedení pokročilejších odpadních systémů, které by současně s léky dokázaly zneškodnit i další kontaminanty.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907