Reklama


Americká pišťucha pika je neunavným sběračem sena

25.04.2018 - Marek Telička

Pišťucha pika je drobný denní savec, jehož většími blízkými příbuznými jsou zajíci a králíci. Jsou výhradními býložravci a velké úsilí věnují střádání rostlin na zimu

<p>Pišťucha pika je dlouhá cca 20 centimetrů a váží kolem 170 gramů.</p>

Pišťucha pika je dlouhá cca 20 centimetrů a váží kolem 170 gramů.


Reklama

Pišťucha pika (Ochotona princeps) žije v horských oblastech, často v místech kamenných sesuvů. Pod kameny si pišťucha najde prostor, kde vybuduje hnízdo o průměru až jednoho metru. Často si pro tento účel vyhledá větší balvan, který tvoří podlahu doupěte. Žije v západních horách Severní Ameriky, od Kanady přes americké státy Oregon, Washington, Idaho, Montana, Wyoming, Colorado, Utah, Nevada a Kalifornie až po Nové Mexiko.

TIP: Musíme si pomáhata aneb Boj o oplození spermiovými vláčky hlodavců

Vzhledem k tomu, že piky v zimě neupadají do zimního spánku, mají větší spotřebu energie než jiná v horách žijící zvířata. Jsou výhradními býložravci a při shánění potravy se v prvé řadě sami krmí. Velké úsilí však věnují i střádání rostlin na zimu. Mezi trávami, ostřicemi, bodláky a vrbovkami nejen dokážou vybrat energeticky hodnotnou stravu s velkým obsahem vody, ale dokážou dokonce rozlišit její „datum spotřeby“. Takové rostliny sbírají přednostně a ukládají je na dno doupěte. Během hodiny vykonají při sběru rostlin až třináct malých výprav. Potřebu tekutin dokáží uspokojit vstřebáváním z rostlinné potravy, ale pokud mají k dispozici vodní zdroj, rády z něj chodí pít.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907