Reklama


Americký obr nesoucí smrt: Bombardér B-36 Peacemaker (2)

27.01.2019 - Daniel Petz

Convair B-36 Peacemaker lze ještě dnes považovat za největší bombardér všech dob. Letoun s rozpětím křídel 70 m pohánělo deset motorů a disponoval čtyřmi pumovnicemi s kapacitou 39 tun bomb. Průzkumné verze mohly nést až 24 kamer, které dokázaly rozlišit golfový míček z výšky 12 tisíc metrů

<p>B-36 byl o dvě třetiny delší než jeho předchůdce B-29 </p>

B-36 byl o dvě třetiny delší než jeho předchůdce B-29 


Reklama

První sériový Convair B-36A vzlétl poprvé koncem srpna 1947. Přestože velení letectva rozhodlo, že sériové stroje ponesou defenzivní výzbroj tvořenou šestnácti kanony ráže 20 mm, do verze A se žádné kanony nemontovaly, protože letouny měly sloužit pouze k výcviku osádek.

Předchozí část: Americký obr nesoucí smrt: Bombardér B-36 Peacemaker (1)

Stroje pohánělo šest pístových motorů, které umožňovaly dosažení maximální rychlosti 638 km/h. Celkem se vyrobilo 22 kusů B-36A, první byl zařazen do výzbroje v červnu 1948, poslední stroj letectvo převzalo v únoru 1949. 

Úctyhodná výzbroj

Do verze B-36B se montovaly výkonnější motory, což se projevilo zkrácením délky vzletu a zvýšením rychlosti. Stroje nesly šestnáct kanonů ráže 20 mm umístěných v předním a zadním střelišti a v šesti dálkově ovládaných výsuvných střeleckých věžích. Rychlost střelby se pohybovala mezi 750–850 ranami za minutu, k dispozici bylo 600 nábojů na zbraň. Střelci ovládali systém řízení palby, který dovedl určit opravu střelby vzhledem k pohybu cíle. Vzniklo 62 kusů B-36B, jež dosáhly operační způsobilosti teprve v roce 1952. 

Označení B-36C letectvo vyhradilo pro stroje poháněné motory, jejichž výstupní plyny měly posloužit ke zvýšení tahu. Vzhledem k tomu, že by úpravy znamenaly značný zásah do konstrukce, došlo v srpnu 1947 ke zrušení projektu. Počínaje verzí B-36D přibyly pod křídla dvě dvojice proudových motorů, které se používaly především při vzletu a pro časově omezené zvýšení rychlosti. Letouny dosahovaly maximální rychlosti 805 km/h. B-36D přicházely k bojovým útvarům v letech 1950–1951. USAF zařadilo do výzbroje 81 kusů, z nichž 59 vzniklo přestavbou starších B-36B. 

S nukleárním pohonem?

Od listopadu 1950 do října 1952 sjížděly z výrobní linky stroje verze B-36F vybavené zdokonalenou elektronikou a zařízením pro vypouštění klamných cílů k zahlcení nepřátelských radarů. Vzniklo 34 kusů. Největší množství strojů (83 kusů) se vyrobilo ve verzi B-36H. Jejich dodávky probíhaly od prosince 1952 do  září 1953. Finální variantu představoval B-36J se zvýšenou zásobou paliva, umožňující bojový dolet 11 000 km. Od září 1953 do srpna následujícího roku převzalo letectvo 33 kusů.

K experimentálním účelům posloužil jediný stroj přestavěný na verzi NB-36H. V roce 1954 byly zahájeny práce na projektu letounu na nukleární pohon. V té souvislosti bylo třeba ověřit, jaký vliv má radiace na palubní přístroje. Do pumovnice B-36H proto technici instalovali jaderný reaktor, který byl zdrojem záření, ale nesloužil k pohonu letounu. Reaktor se spouštěl výhradně nad neobydlenými oblastmi. NB-36H vždy doprovázel transportní letoun s četou vojáků připravených v případě havárie bombardéru vyskočit padákem a zajistit trosky. 

Průzkumné verze 

Existovaly také čtyři průzkumné verze označené RB-36D, E, F a H. Osádku verze RB-36D tvořilo 22 mužů, z nichž sedm ovládalo průzkumné vybavení. Přední pumovnici vyplňoval přetlakový prostor, v němž se nacházelo 14 kamer a temná komora, celkem mohl letoun nést až 23 kamer různého typu. Ve druhé pumovnici se nacházelo 80 osvětlovacích bomb, zatímco třetí pumovnice se využívala k nesení přídavné nádrže o obsahu 13 638 litrů (3 000 galonů), kterou bylo možné po vyčerpání odhodit. Čtvrtou pumovnici vyplňovalo elektronické vybavení ztěžující zachycení letounu nepřátelskými radary.

TIP: Stále aktuální hrozba: Proměny bombardérů ve 20. století

RB-36D zpočátku létal ve výšce 15 200 m, později došlo k demontáži většiny obranné výzbroje s výjimkou záďových kanonů a takto odlehčené stroje mohly operovat ve výšce až 17 600 m. Typ ve své době představoval jediný stroj z výzbroje USAF, který byl schopen provádět průzkumné lety nad SSSR ze základen ve Spojených státech. RB-36D zahájily špionážní lety v roce 1951. Vzlétaly z britské letecké základny Sculthorpe a prováděly především průzkum sovětských základen na dálném severu včetně právě dokončené atomové střelnice na ostrově Nová Země. Čas od času také operovaly ve vzdušném prostoru Čínské lidové republiky.

Dokončení ve čtvrtek 31. ledna

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lovci mamutů se vyhýbali studeným jeskyním – naopak si stavěli teplé domy, kde mohli chodit polonazí.

Zajímavosti

Jed vylučovaný ropuchou coloradskou, která dorůstá až do délky 19 centimetrů a živí se mimo jiné i malými hlodavci, způsobuje intenzivní psychedelické stavy.

Věda

Škola má být zábava

A pokud není, zábavná by měla být alespoň cesta do ní. Není pochyb, že mladí studenti z nejmenovaného místa v Súdánu si vzrušení na rozbitých silnicích užijí až až. Jedna z nejchudších zemí subsaharské Afriky přesto úspěšně bojuje s negramotností: za posledních deset let se podařilo do škol dostat o třetinu více dětí. Nyní dostane základní vzdělání alespoň 80 % z nich.

Revue

Ultrafialové ultra hluboké pole z roku 2014

Vesmír

Královský pár často navštěvoval místa poškozená bombardováním, tentokrát si však vzali Němci na mušku jejich palác.

Válka

Římský palác Farnese na dobové rytině. Takhle mohl vypadat, když si ho chodil prohlížet Ferdinand August na své druhé kavalírské cestě.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907