Antarktické ledovce stále uvolňují radioaktivní chlor z testů jaderných zbraní

18.10.2019 - Stanislav Mihulka

Ledovce fungují jako obrovský trezor chemických látek a částic z dřívějších dob. Když se otepluje, tak trezor se postupně otevírá

<p>Některé ledovce vypouštějí do okolí chlor-36</p>

Některé ledovce vypouštějí do okolí chlor-36


Reklama

Když se někde nachází velká masa ledu a panuje chladné počasí, mohou se do tohoto ledu ukládat nejrůznější látky, které se vyskytují v okolí. Pokud se časem oteplí, led v ledovcích ubývá a zamrzlé látky se mohou zase dostat ven. Právě to se teď děje v Antarktidě, kde kvůli postupujícímu oteplování postupně tají ledovce.

Francouzští badatelé nedávno zjistili, že některé ledovce v Antarktidě v této době uvolňují radioaktivní izotop chlor-36. Některé atomy tohoto radioaktivního izotopu vznikají samovolně v atmosféře, když atomy vzácného plynu argonu reagují s vysokoenergetickými částicemi kosmického záření.

TIP: Nečekaný dopad: Globální oteplování zvyšuje radioaktivitu polárního oceánu

Dalším významným zdrojem chloru-36 jsou nebo spíše byly testy jaderných zbraní v oceánu, které proběhly v padesátých a šedesátých letech minulého století. Dochází k tomu tak, že neutrony z exploze jaderné bomby reagují s chlorem v mořské vodě v místě exploze. Radioaktivní chlór se pak dostal do atmosféry kolem celé Země. Část chloru-36 doputovala nad Antarktidu, kde pak zamrzla do ledovců, z nichž se dnes zase uvolňuje.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Jeden z ledových vulkánů na Velkých jezerech na nedávném snímku.

Věda
Historie

Síť optických a akustických detektorů by ročně mohla zachytit několik ultrarychlých meteoritů z explozí supernov.

Vesmír

Na letu kriticky ohrožených ibisů byla ověřena schopnost ptáků precizně využívat vzestupné proudy při letu ve formaci.

Příroda

Základna amerických sil nedaleko Mogadiša, odkud operovaly vrtulníky a speciální jednotky.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907