Reklama


Argentinský poloostrov Valdés: Pustina plná života

29.07.2018 - Lenka Vaňková

Řídce osídlené provincie Río Negro, Chubut a Santa Cruz se nacházejí v místech, kde Atlantik bičuje vyprahlé argentinské pobřeží, táhnoucí se v délce tisíců kilometrů. Region se stal rájem mořských, obojživelných i suchozemských zvířat

<p>Lama guanako patří k největším divoce žijícím suchozemským zvířatům Jižní Ameriky.</p>

Lama guanako patří k největším divoce žijícím suchozemským zvířatům Jižní Ameriky.


Reklama

Přibližně 1 200 km jihozápadně od argentinského Buenos Aires se v zálivu Golfo Nuevo rozkládá zdánlivě obyčejné pobřežní město Puerto Madryn. Ve skutečnosti je však v mnohém unikátní: Především tvoří bránu k jedné z nejkrásnějších pobřežních oblastí s divokou faunou, a to na poloostrovech Valdés a Punta Tombo

Kořeny Puerto Madryn – první obce, kterou v Argentině založili přistěhovalci z Walesu – sahají až do roku 1865. Dnes se jedná zejména o plážové letovisko a cílový přístav vyhlídkových lodí brázdících jižní Atlantik. Tamní písečné pobřeží přímo vybízí k opalování, plavání, potápění i windsurfingu. Zmíněné aktivity organizuje celá řada tzv. balnearios – letovisek, kde kromě půjčoven nejrůznějšího vybavení najdete i kavárny a bary. 

Historických domů stojí naopak ve městě jen hrstka. Patří k nim především opravená stavba Chalet Pujol, kde sídlí muzeum oceánografie a přírodních věd. V budově z roku 1917, korunované mohutnou kopulí, můžete v prosvětlených vitrínách obdivovat mořský ekosystém regionu a připomenout si i místní velšské dědictví. 

Mezi velryby a buřňáky

Hlavní chloubu města ovšem představuje ekologické a kulturní středisko Ecocentro Puerto Madryn, jež vzniklo v tradičním koloniálním stylu s doteky viktoriánské architektury. V atriu i mezipatře najdete expozice mořského života a z třípatrové věže se otevírá jedinečná vyhlídka na poloostrov Valdés. Kromě trvalých expozic láká centrum na mnoho dočasných výstav výtvarného umění, obvykle s ekologickou tematikou. 

Hlavní atrakci však představují velryby, které připlouvají v zimě a lze je pozorovat přímo u břehu. Turistům, kteří se chtějí kochat pohledem na gigantické kytovce, stačí zamířit po štěrkové cestě pouhých 17 km na sever od města, kde velryby plavou přímo u pláže El Doradillo. Asi 15 km jihovýchodně od Puerto Madryn se zas rozprostírá chráněná oblast Punta Loma. Proslula výskytem lachtanů hřívnatých, ale i mnoha druhů ptáků, včetně buřňáků obrovských, kteří se podobají rackům a mají rozpětí křídel až 2 metry. 

V mořích i na souši 

Poloostrov Valdés, podobný ostří středověké sekery, vyčnívá přímo do jižního Atlantiku. Pokrývá jej převážně pustá půda se solnými jezírky a kopce s křovisky. Pláže a tamní vody ovšem hustě zabydlela mořská fauna, a oblast tak od roku 1999 figuruje na seznamu UNESCO. Valdés zároveň nabízí jednu z nejvítanějších atrakcí atlantického pobřeží: Lze tam spatřit velryby jižní, rypouše, lachtany hřívnaté, mnoho ptačích druhů a s trochou štěstí i kosatky. Velryby připlouvají v červnu a zůstávají do poloviny prosince, tučňáci se v místě kolébají zhruba od října do března a kosatky se objevují během přílivu od února do dubna. 

Na souši se pak pohybuje například lama guanako podobná velbloudovi, jež spásá vnitrozemské křoviny i chaluhy na pobřeží. S výškou až 115 cm a váhou i 120 kg se řadí k největším divoce žijícím suchozemských zvířatům Jižní Ameriky. K výrazným obyvatelům regionu patří také nandu pampový – nelétavý opeřenec podobající se pštrosovi, kterého lze potkat, jak křižuje tamní prašné cesty.

Po stopách lidu Tehuelche

V informačním centru parku – na šíji Istmo Carlos Ameghino, jež spojuje Valdés s pevninou – zjistíte víc o historii národní turistické rezervace, která na poloostrově vznikla již v 60. letech minulého století. Dozvíte se například, že už před 14 500 lety žili v oblasti lovci a sběrači kmene Tehuelche, kteří prosluli i jeskynním uměním. Španělé a Argentinci později v regionu získávali sůl a vyrostla tam rovněž řada ovčích farem, z nichž mnohé fungují dodnes. 

Ostrov Isla de los Pájaros na severní straně úžiny, přímo u břehu zálivu Golfo San José, se stal domovem hnízdících kormoránů, racků, volavek a v létě také hrabavých tučňáků magellanských. K mělkým vodám zálivu Golfo Nuevo, kde v zimě a na jaře vyvádějí mláďata velryby jižní, se nejsnáz dostanete přes Puerto Pirámides, jedinou vesničku na poloostrově. V zimě odtud vyplouvají lodě s návštěvníky dychtícími pozorovat velryby, v létě pravidelně přijíždějí argentinští turisté i zahraniční milovníci divoké zvěře. 

Pobřeží lachtanů 

Téměř uprostřed poloostrova vznikla tektonickým propadem proláklina Salinas Grandes: Sahá 42 m pod hladinu moře, a představuje tak nejnižší bod jihoamerické pevniny. Kdysi sloužila jako zdroj soli prvním majitelům ovčích farem. 

Na jihovýchodě poloostrova se tyčí výběžek Punta Delgada s výrazným majákem, od nějž vede příkrá stezka k přílivovým jezírkům a na písečné pláže. V létě na ně vylézají rypouši a po celý rok žijí u tamních břehů lachtani hřívnatí. Nejpůsobivější pohled ovšem skýtají kosatky, které se vrhají na pláž, aby stáhly lachtaní mláďata do oceánu

Ohrožený svět tučňáků 

Přibližně 100 km jižně od Puerto Madryn stojí za návštěvu i přírodní rezervace Punta Tombo: Buřňáci obrovští tam plachtí nad břehem, nelétavé kachyně patagonské pádí skrz příboj, kormoráni sedí ve skalních hnízdech a černobílí ústřičníci s rudými zobáky se toulají mezi skalisky. 

Největším lákadlem však zůstávají tučňáci magellanští: V místě se vyskytují od půlky září do začátku dubna a někdy jich bývá i půl milionu. V Punta Tombo hnízdí a připravují se na migraci do Brazílie, kde tráví chladnější polovinu roku. K argentinskému pobřeží se znovu vracejí v září se studenými proudy bohatými na ryby, takže se cestou před zahnízděním vykrmí. Navzdory ohromným počtům ovšem čelí ohrožení – hlavně kvůli nadměrnému výlovu patagonských sardelí, jež tvoří hlavní součást jejich jídelníčku, a únikům ropy podél jihoamerického pobřeží.

Velryby v nebezpečí

Velké kytovce lovili lidé nejprve kvůli masu, od 19. století se však stal důležitější surovinou jejich tuk. Vyráběl se z něj totiž olej ke svícení či k mazání prvních parních strojů. Bez nadsázky lze říct, že nebýt oleje z velryb, průmyslová revoluce by nikdy nezačala. Dvacáté století pro ně ovšem znamenalo značně neveselé období. Mezi léty 1900 a 1999 se jich vylovilo 2,9 milionu – 276 tisíc v severním Atlantiku, 563 tisíc v severním Pacifiku a zhruba dva miliony na jižní polokouli. Studii provedli mořští biologové ze Seattlu a vedoucí týmu Robert Roch popsal jejich závěry následovně: „Jen v letech 1890–1962 bylo zabito stejné množství velryb jako za celé 18. a 19. století… Jenže mezi roky 1962 a 1972 se to ‚podařilo‘ ještě jednou.“  

V současné době se kytovci lovit nesmějí, kromě několika zemí, které si opatřily výjimku – údajně kvůli vědeckým účelům. Od zákazu z roku 1986 sice už velryb tolik neubývá, řada mořských biologů se však obává, že se populace tak zmenšila, že to u mnoha druhů nestačí na přirozené doplňování. A na rozdíl od jiných živočichů nelze velrybám pomoct v zoologických zahradách… Navíc je ohrožují nová rizika: extrémně silné sonary vojenských lodí, změny klimatu a také velká plavidla – srážka s nimi znamená pro zvířata téměř jistou smrt.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jak se snesete s robotickým nadřízeným?

Věda

Zámek Valtice byl hlavním sídlem rodiny Lichtenštejnů do roku 1945.

Historie

Krasavec nad rýžovými poli

Tan-jang-Kchun-šan | 164,8 km

Nejdelší most světa, zapsaný i v Guinnessově knize rekordů, se nachází na vysokorychlostní železniční trati spojující Šanghaj a Nanking v provincii Ťiang-su na východě Číny. Viadukt Tan-jang-Kchun-šan se táhne v délce přes 160 km a prochází malebnou krajinou s rýžovými poli, kanály i jezery v blízkosti řeky Jang-c’-ťiang. Jeho výstavba započala roku 2006, zaměstnala bezmála 10 tisíc lidí a přišla asi na 8,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 190 miliard korun

Zajímavosti

Zoborožec kaferský při intenzivním hledání potravy v jihoafrickém Krugerově parku

Příroda

Mars na snímcích sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Vpravo situace po vypuknutí prachové bouře.

Vesmír

Prehistorické naleziště u Eynshamu v hrabství Oxfordshire, kde horko odhalilo nové monumenty

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907