Astronom vystopoval hvězdnou raritu: Extrémní heliovou hvězdu

22.06.2017 - Stanislav Mihulka

Extrémní heliové hvězdy mají velmi zvláštní složení a jsou také velmi vzácné. Astronomovi ze Severního Irska se jednu takovou podařilo objevit

Heliová hvězda -<p>Extrémní heliové hvězdy neobsahují téměř žádný vodík</p>
Heliová hvězda -

Extrémní heliové hvězdy neobsahují téměř žádný vodík


Reklama

Extrémní heliové hvězdy mají velmi zvláštní složení a také jsou velmi vzácné. Dodnes jich známe jen asi dva tucty. Jde o veleobry, kteří jsou mnohem větší a žhavější než Slunce, zároveň jsou ale lehčí než naše mateřská hvězda.

Extrémní heliové hvězdy neobsahují prakticky žádný vodík. To je u hvězd velmi zvláštní, protože vodík je daleko nejběžnějším prvkem ve vesmíru. Vlastně si vůbec neumíme představit, že by takové hvězdy mohly vzniknout zhroucením molekulárního mračna, jak je to u hvězd obvyklé. Vědci předpokládají, že jde o hvězdy vzniklé splynutím jader bílých trpaslíků.

Veleobr z helia

Simon Jeffery ze severoirské Armagh Observatory využil data americké sondy GALEX (Galaxy Evolution Explorer), která v roce 2011 pozorovala zajímavý objekt GALEX J184559.8−413827. Sám pak tento objekt prozkoumal spektrografem s vysokým rozlišením na teleskopu SALT (Southern Africa Large Telescope) poblíž Sutherlandu v Jihoafrické republice.

TIP: Nalezen největší zlutý hyperobr. Je 1300× větší než Slunce

Jeffrey dospěl k závěru, že pozorovaný objekt GALEX J184559.8−413827 je extrémní heliová hvězda bohatá na dusík, která je podobná pulzující extrémně heliové hvězdě V652 Her. Objev této nové heliové hvězdy podle něj potvrzuje, že extrémní heliové hvězdy vznikají splynutím jader bílých trpaslíků.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Phys.org

  • Zdroj fotografií: Simon Jeffery

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Margaret trávila s Peterem dvacet čtyři hodin denně, šest dní v týdnu. A tvor se do ní bláznivě zamiloval.

Zajímavosti

Robot ANYmal může kráčet po čtyřech nohou, jezdit po čtyřech kolech i balancovat na zadních.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907