Athabaské ropné písky: Apokalyptické obrazy z kanadského Mordoru

07.06.2017 - Martin Reichman

Kanadská příroda, to není jen romantika jezera Minnewanka a esoterická krajina. Pouhých 250 kilometrů severně od Edmontonu se nachází krajina, která si nezadá s bájným Mordorem

Athabaské ropné písky jsou rozsáhlá ložiska nekonvenční ropy, uložené ve formě dehtových živic. Tyto ropné mokřady představují co do rozlohy zhruba dvojnásobek celé České republiky.

Obsahují směs pevné a kapalné formy surové ropy, křemenného písku, jílů a vody. Obrovské naleziště činí z Kanady zemi s druhými nejvyššími ověřenými zásobami ropy (po Saúdské Arábii). Těžba a zpracování ropy ale také znamená produkci 1,8 milionu litrů toxické odpadní vody za jediný den. Ta je ukládána do obřích odkalovacích nádrží a představuje velmi nebezpečnou ekologickou zátěž.

Athabaské ropné písky -<p></p>

Athabaské ropné písky -

Odkalovací nádrže -<p></p>

Odkalovací nádrže -

Athabaské ropné písky -<p></p>

Athabaské ropné písky -

Rafinerie Syncrude -<p></p>

Rafinerie Syncrude -

Stopy po těžbě jsou patrné takřka všude -<p></p>

Stopy po těžbě jsou patrné takřka všude -

Povrchový důl v kanadské Albertě -<p></p>

Povrchový důl v kanadské Albertě -

Rafinerie Syncrude -<p></p>

Rafinerie Syncrude -

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Profimedia, Greenpeace, Alex MacLean



Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907