Atlas lidských prdů: Nový výzkum chce definovat, co je „normální“ flatulence
Kolikrát denně je normální si „ulevit“ a co o našem zdraví prozradí střevní plyny? Američtí vědci hledají odpověď pomocí chytrého spodního prádla, které monitoruje frekvenci a chemické složení střevních plynů.
Flatulence neboli plynatost je zcela přirozeným lidským projevem, přesto toho o ní věda příliš mnoho neví. Kolikrát denně je „normální“ vypustit střevní plyn? A kdy už jde o zdravotní problém? Odpovědi na tyto otázky se snaží najít tým amerických výzkumníků, kteří vyvinuli zařízení přezdívané „Smart Underwear“ – chytré spodní prádlo schopné měřit složení a frekvenci lidské flatulence.
Co je vlastně běžná produkce plynů?
Podle gastroenterologa Brantleyho Halla z Marylandské univerzity je základní problém překvapivě prostý: neexistuje spolehlivá představa o tom, jak vypadá normální produkce střevních plynů. Odborně se prd označuje jako flatus a vzniká kombinací plynů produkovaných střevními mikroorganismy – především vodíku a někdy metanu – spolu s oxidem uhličitým a kyslíkem pocházejícími z těla samotného.
Bez jasného referenčního rámce je podle vědců obtížné určit, kdy je plynatost skutečně nadměrná a kdy jde jen o přirozenou individuální variabilitu.
Senzor místo spodků
Navzdory svému názvu „Smart Underwear“ není klasickým spodním prádlem, ale malým zařízením, které se připíná na oděv. Obsahuje chemické senzory schopné zachytit především vodík, tedy plyn produkovaný střevním mikrobiomem. Přístroj nehodnotí hlasitost ani zápach, soustředí se výhradně na chemické složení a četnost úniků plynu.
V první studii testovalo zařízení devatenáct zdravých dospělých, kteří jej nosili po dobu jednoho týdne během bdělého stavu. Výsledky ukázaly překvapivě široké rozpětí: průměr činil 32 epizod pšouků denně, někteří účastníci ale zaznamenali pouhé čtyři denně, zatímco jiní až 59. Tak výrazná variabilita zpochybňuje představu, že lidskou fyziologii lze popsat jednou „typickou“ hodnotou.
Vláknina jako zátěžový test
Ve druhém experimentu sledovali vědci 38 účastníků, kteří nejprve drželi dietu s nízkým obsahem vlákniny. Čtvrtý den dostali vlákninové doplňky, které měly stimulovat činnost střevních bakterií.
Očekávání vědců se potvrdilo: zvýšený příjem vlákniny vedl k vyšší produkci vodíku, což zařízení spolehlivě zaznamenalo. Studie publikovaná v odborném časopise Biosensors and Bioelectronics: X tak potvrdila, že technologie dokáže zachytit změny v aktivitě mikrobiomu.
Seriózní věda
Výzkum má širší ambice než jen spočítat, kolikrát denně člověk zabzdí. Moderní medicína dnes poměrně dobře ví, jaké druhy mikroorganismů ve střevě žijí, ale mnohem méně rozumí tomu, co přesně dělají v konkrétním okamžiku. Produkce střevních plynů může být jedním z nepřímých ukazatelů jejich aktivity.
Lepší pochopení běžné variability by mohlo pomoci při léčbě pacientů trpících nadměrnou plynatostí, syndromem dráždivého tračníku či dalšími poruchami trávení. Brantley Hall proto zároveň spustil projekt Human Flatus Atlas, jehož cílem je shromáždit rozsáhlejší data napříč populací a vytvořit spolehlivou základnu pro budoucí výzkum.
Ačkoliv téma může působit úsměvně, ve skutečnosti se dotýká jednoho z nejdynamičtějších oborů současné medicíny – výzkumu střevního mikrobiomu. „Chytré prádlo“ tak představuje první krok k tomu, aby se z běžné, ale málo prozkoumané tělesné funkce stal cenný diagnostický nástroj. To, co bývalo zdrojem trapných momentů, by se jednou mohlo stát klíčem k lepšímu porozumění lidskému zdraví.
