Atlas mraků: Fascinující obrazy na obloze

09.10.2022 - Vilém Koubek

Některá oblaka působí na nebi až pohádkově a ukrývají snadno rozpoznatelné tvary, zatímco jiná jsou hrozivá nebo natolik zvláštní, že se téměř nechce věřit v jejich reálnost. Která nejkrásnější mračna zdobí pozemskou oblohu?

<h3>Poslední let</h3><p><strong>cumulonimbus</strong></p><p>Masivní bouřkový mrak nad australským Sydney s sebou přinesl silný vítr, krupobití a přívalové deště. <strong>Richard Hirst</strong> navíc na svém snímku zvěčnil i letadlo mířící zdánlivě přímo do jeho srdce. <em>(foto: Profimedia, Richard Hirst)</em></p>

Poslední let

cumulonimbus

Masivní bouřkový mrak nad australským Sydney s sebou přinesl silný vítr, krupobití a přívalové deště. Richard Hirst navíc na svém snímku zvěčnil i letadlo mířící zdánlivě přímo do jeho srdce. (foto: Profimedia, Richard Hirst)

<h3>Oblaka všech barev</h3><p><strong>duhová mračna</strong></p><p>Snímek duhových mraků, který při výstupu na Everest pořídil <strong>Oleg Bartunov</strong>, sice působí jako fotomontáž, přesto je zcela skutečný. Zachycuje přírodní úkaz, kdy se světlo láme na krystalcích ledu v mracích – odborně se jevu říká difrakce a při dešti díky němu vzniká i klasická duha. <em>(foto: Profimedia, Oleg Bartunov)</em></p>

Oblaka všech barev

duhová mračna

Snímek duhových mraků, který při výstupu na Everest pořídil Oleg Bartunov, sice působí jako fotomontáž, přesto je zcela skutečný. Zachycuje přírodní úkaz, kdy se světlo láme na krystalcích ledu v mracích – odborně se jevu říká difrakce a při dešti díky němu vzniká i klasická duha. (foto: Profimedia, Oleg Bartunov)

<h3>Hrozivý obr</h3><p><strong>cumulonimbus</strong></p><p>Bouřkové mraky mohou v ojedinělých případech dosahovat výšky až okolo šestnácti kilometrů nad zemským povrchem a rodí se v nich husté provazce dešťů. Tohoto giganta zvěčnil na pláži ruského Baltijsku amatérský fotograf <strong>Oleg Ivanov</strong>. <em>(foto: Profimedia, Oleg Ivanov)</em></p>

Hrozivý obr

cumulonimbus

Bouřkové mraky mohou v ojedinělých případech dosahovat výšky až okolo šestnácti kilometrů nad zemským povrchem a rodí se v nich husté provazce dešťů. Tohoto giganta zvěčnil na pláži ruského Baltijsku amatérský fotograf Oleg Ivanov(foto: Profimedia, Oleg Ivanov)

<h3>Když se propadá bouře</h3><p><strong>mammatus</strong></p><p>Vzácná oblaka typu mammatus vznikají s odeznívající bouří: Slábnutím vzestupného proudění se mračno narušuje a přestává být kompaktní. Kapsy chladného vzduchu se v něm propadají, čímž vytvářejí zaoblené výčnělky. Mammatus, který nad Nebraskou zachytil <strong>Mike Hollingshead</strong>, měřil v průměru zhruba sto šedesát kilometrů. <em>(foto: Profimedia, Mike Hollingshead)</em></p>

Když se propadá bouře

mammatus

Vzácná oblaka typu mammatus vznikají s odeznívající bouří: Slábnutím vzestupného proudění se mračno narušuje a přestává být kompaktní. Kapsy chladného vzduchu se v něm propadají, čímž vytvářejí zaoblené výčnělky. Mammatus, který nad Nebraskou zachytil Mike Hollingshead, měřil v průměru zhruba sto šedesát kilometrů. (foto: Profimedia, Mike Hollingshead)

<h3>Krvácející horizont</h3><p><strong>červánky</strong></p><p>Obzvlášť po velmi větrných letních dnech bývá vzduch plný prachových částic. Když se pak večer při západu slunce ochlazuje, kondenzuje na drobných nečistotách vodní pára a vznikají krystalky ledu, na nichž se láme či rozptyluje světlo. Pestrobarevný nádech pak dokáže i obyčejnému mraku propůjčit vzhled malířského plátna. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Krvácející horizont

červánky

Obzvlášť po velmi větrných letních dnech bývá vzduch plný prachových částic. Když se pak večer při západu slunce ochlazuje, kondenzuje na drobných nečistotách vodní pára a vznikají krystalky ledu, na nichž se láme či rozptyluje světlo. Pestrobarevný nádech pak dokáže i obyčejnému mraku propůjčit vzhled malířského plátna. (foto: Profimedia)

<h3>Návštěva odjinud</h3><p><strong>lenticularis</strong></p><p>V naší mírně zvlněné krajině si<strong> lentikulárních mraků</strong> příliš neužijeme, protože vznikají prouděním vzduchu po svazích strmých hor. Obzvlášť zajímavý úkaz nastane, pokud se takový mrak „utrhne“ a vydá se na cestu oblohou. Není pak divu, že v mnoha případech právě lentikulární mraky zapříčinily vznik historek o létajících talířích.<em> (foto: Shutterstock</em></p>

Návštěva odjinud

lenticularis

V naší mírně zvlněné krajině si lentikulárních mraků příliš neužijeme, protože vznikají prouděním vzduchu po svazích strmých hor. Obzvlášť zajímavý úkaz nastane, pokud se takový mrak „utrhne“ a vydá se na cestu oblohou. Není pak divu, že v mnoha případech právě lentikulární mraky zapříčinily vznik historek o létajících talířích. (foto: Shutterstock

<h3>Chmýří bájných ptáků</h3><p><strong>cirrus/</strong><strong>cirrus fibratus</strong></p><p><strong>Cirrus</strong> neboli řasa patří mezi nejobvyklejší typy oblačnosti. Obzvláště fotogenická je varianta <strong>cirrus fibratus</strong> <em>(něco jako vláknitá řasa)</em>, jejíž jemná vlákna vodních par vytvářejí na obloze všemožné závoje, krajky, tahy štětcem nebo – chcete-li – stopy letu neviditelných opeřenců.<em> (foto: Shutterstock</em></p>

Chmýří bájných ptáků

cirrus/cirrus fibratus

Cirrus neboli řasa patří mezi nejobvyklejší typy oblačnosti. Obzvláště fotogenická je varianta cirrus fibratus (něco jako vláknitá řasa), jejíž jemná vlákna vodních par vytvářejí na obloze všemožné závoje, krajky, tahy štětcem nebo – chcete-li – stopy letu neviditelných opeřenců. (foto: Shutterstock

<h3>Blíží se bouřka</h3><p><strong>cumulonimbus</strong></p><p>Bouřkový mrak <strong>cumulonimbus</strong> dostal výstižný český název dešťokupa a rozhodně nepatří mezi vzácné úkazy. Většinou je mírně neforemný a skrývá se mezi ostatními mraky. Dosahuje do výšky 5 až 15 kilometrů a může mít typický tvar houby. Jen málokdy se ho podaří zachytit na snímku tak dokonale symetricky, jak se to povedlo fotografovi u amerického jezera Umbagog.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Blíží se bouřka

cumulonimbus

Bouřkový mrak cumulonimbus dostal výstižný český název dešťokupa a rozhodně nepatří mezi vzácné úkazy. Většinou je mírně neforemný a skrývá se mezi ostatními mraky. Dosahuje do výšky 5 až 15 kilometrů a může mít typický tvar houby. Jen málokdy se ho podaří zachytit na snímku tak dokonale symetricky, jak se to povedlo fotografovi u amerického jezera Umbagog. (foto: Shutterstock)

<h3>Řada beránků</h3><p><strong>altocumulus</strong></p><p>Mraku <strong>altocumulus</strong> se česky říká vyvýšená kupa a na obloze většinou dělá známé „beránky“. Pokud se setká s vhodnými turbulencemi, mohou se beránci seřadit i takto pravidelně. Milovníci konspirací to opět připisují vlnám systému HAARP, meteorologové ovšem tento typ oblačnosti znají už dlouho pod pojmem <strong>altocumulus undulatus</strong>. <em> (foto: Profimedia)</em></p>

Řada beránků

altocumulus

Mraku altocumulus se česky říká vyvýšená kupa a na obloze většinou dělá známé „beránky“. Pokud se setká s vhodnými turbulencemi, mohou se beránci seřadit i takto pravidelně. Milovníci konspirací to opět připisují vlnám systému HAARP, meteorologové ovšem tento typ oblačnosti znají už dlouho pod pojmem altocumulus undulatus (foto: Profimedia)

<h3>Záhadný oblak </h3><p><strong>volutus</strong> <em>(neoficiální označení)</em></p><p><strong>Rotorový oblak</strong> (neboli roll cloud) působí poněkud výhružně a svou výjimečností přitahuje mnoho záhadologů. Jeho vznik se připisuje mimozemšťanům i systému HAARP, který na Aljašce zkoumá ionosféru země. Ve skutečnosti ale vzniká kombinací chladného moře, pobřeží a vhodného proudění větrů, proto se vyskytuje velmi vzácně.<em> (foto: Profimedia)</em></p>

Záhadný oblak 

volutus (neoficiální označení)

Rotorový oblak (neboli roll cloud) působí poněkud výhružně a svou výjimečností přitahuje mnoho záhadologů. Jeho vznik se připisuje mimozemšťanům i systému HAARP, který na Aljašce zkoumá ionosféru země. Ve skutečnosti ale vzniká kombinací chladného moře, pobřeží a vhodného proudění větrů, proto se vyskytuje velmi vzácně. (foto: Profimedia)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan JacobsCC BY-SA 4.0)

Věda
Zajímavosti

Ratibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, KozuchCC BY-SA 3.0 + Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Roztavená láva stéká z ostrova Havaj do Tichého oceánu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Jak by asi vypadala obloha na planetě uvnitř kulové hvězdokupy? (ilustrace: Shutterstock)

Vesmír

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907