Galileo má problém: Atomové hodiny evropských satelitů selhávají

20.01.2017 - Stanislav Mihulka

Satelity sítě Galileo mají problém s vysoce přesnými hodinami. Podaří se včas objevit příčinu?

Satelit sítě Galileo -<p>Atomové hodiny satelitů Galileo přestávají fungovat</p>
Satelit sítě Galileo -

Atomové hodiny satelitů Galileo přestávají fungovat


Reklama

Flotila satelitů programu Galileo je evropskou odpovědí na americkou síť GPS (Global Positioning Systém). V tuto chvíli je na oběžné dráze 18 z plánovaných 24 satelitů a systém je online. Zároveň se ale objevil nečekaný problém. Atomové hodiny satelitů Galileo selhávají.

Každý ze satelitů sítě Galileo má na palubě celkem čtyři velmi přesné atomové hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence atomů. Dvoje z nich jsou rubidiové hodiny, v nichž hrají hlavní roli atomy rubidia v plynné formě, druhou dvojici představují hodiny s maserem, v nichž jsou zase klíčové atomy vodíku.

Proč selhávají přesné hodiny?

Jak teď ale oznámila BBC, na pěti satelitech Galileo už selhalo celkem 9 atomových hodin – 6 rubidiových a 3 hodiny s masery. Zatím to není pro systém Galileo fatální, ale rozhodně je čeho se obávat. Specialisté se teď snaží zjistit příčinu a přijít s řešením, které by bylo možné uplatnit před startem zbývajících šesti satelitů Galileo.

TIP: Evropská odpověď na GPS: Síť satelitů Galileo je už online

Právě tyto atomové hodiny umožňují síti Galileo určovat pozici uživatelů s přesností na jeden metr. Systém GPS to přitom zvládne s přesností několik metrů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science, ESA

  • Zdroj fotografií: ESA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

V tradiční koridě jsou přesně určené nástroje, které má matador k dispozici. V první fázi se používají kopí varas a pláštěnka capote, v další pak barevné tyče s háky banderillas. V závěrečné části přichází ke slovu muleta, meč espada či dýka puntilla.

Historie

Expert ochrany přírody připravuje sterilizační šipky pro hrochy v Kolumbii

Věda

Hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“.

Vesmír

Tato stíhačka Ki-43 se dochovala v leteckém muzeu v americké Pimě.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907