Audience u jeho vzdušné výsosti: Jarní setkání s orly mořskými

02.03.2018 - Radoslav Motal

Na počátku jara mají milovníci ptactva spoustu příležitostí k jejich pozorování. Mezi poměrně běžnými ptačími druhy občas můžete spatřit i rarity, a když budete mít štěstí, přistane nedaleko vás i samotný král nebes – orel mořský

Opovážlivá straka -<p>Dospělý orel mořský a odvážná straka obecná, která se pokouší ukrást mnohem většímu dravci kus kořisti</p>
Opovážlivá straka -

Dospělý orel mořský a odvážná straka obecná, která se pokouší ukrást mnohem většímu dravci kus kořisti


Reklama

V březnu se už nesměle projevuje jaro a jedním z jeho znaků je výskyt vracejících se tažných ptáků. U větších vodních ploch se mísí nespočet husí velkých, polních a běločelých s tisícovými hejny kachen divokých a mezi nimi se objevují další druhy vodního ptactva. Všichni se ale okamžitě dávají na ústup, když přilétá majestátní orel mořský (Haliaeetus albicilla).

Čekání u návnady

U jedné ze zamrzlých vodních ploch jsem jednoho dne viděl šest exemplářů orla mořského. Byli ovšem dost daleko a já si říkal, jak by bylo krásné dostat se k nim blíž. Pořádně si orly prohlédnout, pozorovat jejich chování a snad i udělat nějakou fotku.

Příležitost jsem dostal za tři dny. Předpověď hlásila jasno a šest stupňů pod bodem mrazu, a já se rozhodl zkusit štěstí. Cestou k vodě jsem narazil na uhynulého zajíce. Hned mne napadlo, že ho nenechám za potravu liškám, ale pokusím se nabídnout mršinu dravcům z ptačí říše. Orel mořský je totiž v zimním období převážně mrchožravý a stahuje se právě kolem velkých vodních ploch a významných tahových odpočívadel, kde má větší šanci nějaký uhynulý kus objevit. Ukryl jsem se tedy na břehu v rákosí a asi třicet metrů před sebe na led jsem položil nalezeného ušáka. Doufal jsem, že teď už bude potřeba jen čekat.

Předehra na královském dvoře

První hodinu se nedělo vůbec nic a já začínal litovat, že nemám aspoň termosku s čajem. Nehnutě sedět při mínus šesti stupních je poměrně náročné. Najednou jsem ale uslyšel známý štěbetavý křik straky obecné a konečně se mi trochu rozproudila krev. Zanedlouho se pět strak a dvě vrány začaly krmit na zaječí mrtvolce. Jižní Morava je hranicí výskytu obou druhů vran – černé i šedé – a mě se brzy naskytl pohled na oba druhy vedle sebe.

TIP: Ohromující schopnosti dravých ptáků – Sokolí zrak a síla orlů

Fotografování šarvátek vran a strak mne zaměstnalo natolik, že jsem si ani nevšiml káně lesní, která přistála jen asi deset metrů daleko od mého úkrytu. Při potyčkách o příděl měly straky nad vranami jednoznačně navrch. Káně pak byla suverénním pánem situace – přítomnosti jiných druhů si vůbec nevšímala a důstojně se krmila. Další hodina v neustálé přítomnosti maso uždibujících strávníků uběhla mnohem rychleji a já si v duchu pochvaloval, že jsem se do mrazu nevydal nadarmo. Vše, co jsem dosud viděl, ale mělo být jen předehrou mnohem silnějšího zážitku.

Strkanice u masa

Nad mým úkrytem přeletěl velký stín a vzápětí přistál přímo na mršině nádherný mladý orel. Narychlo jsem udělal pár záběrů, abych nepropásl vzácné okamžiky. Asi za deset minut se ovšem z nebe spustil starý orel a začal mladého soka vyhánět od stolu. Závěrka fotoaparátu měla co dělat a ještě než jsem stihl dát oko z hledáčku, přistáli u zajíce další dva dospělí orli. To už překračovalo veškeré mé očekávání, jenže k těmhle čtyřem se během dvaceti minut přidávali další a další krasavci. Nakonec se jich přede mnou sešlo jedenáct a pocit, jaký jsem v té chvíli měl, se dá slovy jen těžko popsat.
K neskutečnému zážitku přispěly svým dílem i straky, které před mnohem většími a silnějšími orly projevovaly pramálo respektu a snažily se z mršiny urvat co nejvíc soust. Orli si s drobnou potravní konkurencí evidentně nedělali těžkou hlavu a jen občas odehnali straky varovným mávnutím křídel o kousek dál. Mnohem intenzivnější souboje probíhaly mezi mladými orly, kteří si občas troufali odhánět i starší ptáky.

TIP: Orel mořský – Pozvolný návrat největšího dravce Česka

Člověka v rákosí si naštěstí žádný z ptáků nevšímal a já byl šťastný, že jsem mohl prožít takto intenzivní setkání. Přál bych ho nejen všem, kdo mají k přírodě vřelý vztah, ale možná ještě více těm, kdo jsou schopni na orly střílet nebo jim klást otrávené návnady. Jsem si jist, že hodinka v přítomnosti králů oblohy by jejich vztah k nim zásadně změnila.


Orel mořský (Haliaeetus albicilla)

  • Řád: Dravci (Accipitriformes)
  • Čeleď: Jestřábovití (Accipitridae)
  • Velikost: Délka 65–92 cm, rozpětí křídel 200–245 cm, hmotnost samce až 5 kg, hmotnost samice až 8 kg.
  • Způsob života: Je ke spatření zejména u větších vodních ploch. V ČR hnízdí výhradně na stromech.
  • Mláďata: Od února snáší většinou jedno až dvě vejce, na nichž sedí 35–46 dní. O mláďata se stará cca 70 dní.
  • Dospělí jedinci: Dospělí ptáci mají bílý ocas a žlutý zobák. Mladé kusy mají zobák černý a plně vybarveni jsou až pátý rok života.
  • Délka života: Ve volné přírodě kolem 30 let, v zajetí i přes 40 let.
  • Potrava: Ryby a vodní ptáci, občas savci. V zimě je výrazně mrchožravý, takže je stejně jako další mrchožrouti ohrožen kladením otrávených návnad.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Radoslav Motal

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Tropické cyklóny dostávaly jména už před několika staletími. Bouře byly tehdy pojmenovávány podle míst, kde působily velké škody nebo podle svatých.

Zajímavosti

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Příroda
Historie

U Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907