Australská vakoveverka létavá: Krátkohlavý provazový tanečník

09.12.2018 - Marek Telička

Vakoveverka létavá je drobný vačnatec žijící v Austrálii, na Papui Nové Guinei a několika přilehlých ostrovech. Latinské jméno Petaurus breviceps znamená „krátkohlavý tanečník na provaze“ a poukazuje na mimořádné artistické výkony, které živočich předvádí ve větvích stromů

<p>Vakoveverka létavá má částečně chápavý ocas, dlouhý zhruba 10–15 centimetrů.</p>

Vakoveverka létavá má částečně chápavý ocas, dlouhý zhruba 10–15 centimetrů.


Reklama

Zhruba 24–30 cm dlouhá vakoveverka létavá (Petaurus breviceps) žije výhradně na stromech a pohybu přes nebezpečný prostor na zemi, kde může být napadena predátory, se vyhýbá díky schopnosti létat. Mezi předními a zadními končetinami má vakoveverka na každé straně blány volné kůže, které dokáže při skoku ze stromu na strom napnout a plachtit na vzdálenost padesáti i více metrů. Let přitom řídí pohyby nohou, čímž vhodně zakřivuje nosnou „plachtu“, a pohyby ocasu. 

TIP: Strážce českých stepí: Sysel obecný , kriticky ohrožený „škůdce“

Vakoveverky žijí v lesích, kde mohou najít vhodný zdroj potravy, kterým jsou drobní obratlovci a zejména sladká šťáva určitých druhů eukalyptů, akácií a kaučukovníků. Jde o noční živočichy, kteří za tmy dobře vidí díky velkým očím. V nočním lese je pro jejich orientaci zásadní i bystrý sluch a otočné uši, kterými dokáží lokalizovat kořist nebo blížící se hrozbu. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nález zhruba 25 tisíc let staré sošky se stal vědeckou senzací, která k moravským vykopávkám přitáhla zraky světových odborníků. Do Věstonic dorazil obdivovat poklady historie i velikán francouzské archeologie Henri Begouën.

Zajímavosti

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Příroda

Chtřestýšovec Protobothrops mucrosquamatus - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Mozek pacienta s Creutzfeldtovou–Jakobovou chorobou. Šipky ukazují místa zasažená prionem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907