Australští kaloni lopatkoví: Milovníci nektaru a lamači větví

Všichni kaloni jsou býložraví, jejich rostlinná potrava ale bývá velmi rozličná. Neplatí to ale pro australské kaloně lopatkové, kteří mají naopak jídelníček velmi úzce vymezený

04.08.2023 - Marek Telička



Kaloň lopatkový (Pteropus scapulatus) je nejmenší z australských kaloňů. Váží 300–500 gramů a včetně hlavy dorůstá délky asi 20–24 cm. Výrazným znakem tohoto druhu je červenohnědá barva srsti a proti světlu stejným odstínem prosvítající blána křídel. Červenohnědé zabarvení je patrné i na ostatních částech těla, jako třeba na vnitřní části uší, na prstech a na holé kůži nohou.

Cesty za potravou

Kaloni lopatkoví mají velmi úzce vymezený jídelníček. Jejich hlavní potravinovou složkou je nektar kvetoucích stromů, zejména eukalyptů. Vzhledem k nepředvídatelnosti množství květů u tohoto typu stromů jsou ale nuceni ke stěhovavému způsobu života. Hledají si místa, kde stromy právě kvetou nejvíce a navíc se přiživují ovocnou šťávou a hmyzem.

Na počátku léta se shlukují do hejn, která mívají až milion jedinců a na stromech se zachycují v hustých hroznech. Jejich shluky jsou někdy tak objemné, že kaloni pouhou vahou svých těl zlomí větve až 20 centimetrů silné.

Rostliny kaloňům na míru

Potravní specializace kaloňů by nemohla vzniknout bez koevoluce, čili souběžného vývoje těchto letounů s rostlinami, které jim slouží za potravu. Celkem jsou dnes v tropech celého světa známy stovky druhů chiropterofilních rostlin, tj. rostlin, jež jsou částečně či výlučně přizpůsobeny k opylování či rozšiřování plodů letouny. Ze zhruba dvou set druhů kaloňů je kolem dvaceti výlučně nektarožravých, ostatní druhy se specializovaly na nejrůznější plody.

TIP: Létající lišky Starého světa: Kaloni, exotičtí bratranci netopýrů

Aby se rostliny kaloňům přizpůsobily, vyvinuly celou řadu adaptací. Květy chiropterofilních rostlin jsou poměrně velké, s kartáčovitě nahloučenými tyčinkami s velkým množstvím pylu, často bílé, vonící, otvírající se jen v noci a mnohdy jsou vysunuty do otevřeného prostoru, aby k nim měli poletující kaloni dobrý přístup. Ti pak bez problémů rostliny naleznou pomocí výborného čichu a zraku, usednou na květ či do jeho blízkosti a zanořují jazyk a často i přední část hlavy do květů, podobně jako to dělají třeba kolibříci a strdimilové, tedy nektarožraví ptáci. Pyl, který ulpí na jejich srsti, přenesou kaloni do dalších květů a zajistí tak jejich opylení.


Další články v sekci