Azheimer a infekce: Běžná chlamydie zřejmě souvisí s rozvojem demence
Nový výzkum naznačuje, že chlamydie, která vyvolává infekce dýchací soustavy, by mohla být významným hráčem v rozvoji neurodegenerativní Alzheimerovy choroby.
V poslední době se objevují indicie, že devastující Alzheimerova choroba a další typy demencí, které ničí mozek lidí v pokročilém věku, minimálně zčásti souvisejí s infekcemi bakteriálního a virového původu. Naznačuje to i nový výzkum, podle něhož je s intenzivnějším rozvojem Alzheimerovy choroby spojená běžná bakterie.
Jde o chlamydii Chlamydia pneumoniae, záludnou bakterii, která se snadno přenáší, vyvolává zápaly plic, hltanu, průdušek a objevuje se i v dalších orgánech. Chlamydiemi je přitom nakaženo 60 až 80 procent lidí, u nichž dlouhodobě přežívají v imunitních buňkách a projevují se opakovanými infekcemi.
Chlamydie a Alzheimerova choroba
Profesorka na oddělení neurochirurgie Maya Koronyo-Hamaouiová z Univerzity zdravotnických věd Cedars-Sinai v Los Angeles a její kolegové nalezli tyto chlamydie ve tkáni oční sítnice. Jejich množství přitom narůstalo s mírou degenerace mozku u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Nejde o důkaz příčiny – studie neprokazuje, že by bakterie Alzheimerovu nemoc vyvolávala. Ukazuje však, že chronická infekce a dlouhodobý zánět mohou hrát v procesu poškozování mozku významnější roli, než jsme si dosud mysleli.
Podle neurochiruržky Hamaouiové může oko fungovat jako svého druhu „okno do mozku“. Sítnice je totiž vývojově i biologicky součástí centrálního nervového systému. Pokud se tedy v oku objeví známky bakteriální infekce a zánětu, mohou odrážet podobné procesy probíhající v mozku.
Zajímavé je, že vyšší výskyt bakterie byl častější u lidí s genetickou variantou APOE4, která je dobře známým rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby. To naznačuje, že infekce může být zvlášť problematická u geneticky náchylných jedinců.
Experimenty na lidských neuronech a myších modelech Alzheimerovy choroby ukázaly, že infekce chlamydií Chlamydia pneumoniae zvyšují záněty v nervové tkáni, podporují odumírání neuronů, zhoršují kognitivní funkce a zvyšují tvorbu a hromadění amyloid-beta plaků.
Právě amyloidové plaky jsou přitom jedním z hlavních patologických znaků Alzheimerovy choroby. Zda je bakterie přímým spouštěčem těchto procesů, nebo se pouze „přiživuje“ na již oslabeném mozku stárnoucího organismu, zatím zůstává otevřenou otázkou.
Infekční hypotéza
Nejde o první studii, která spojuje infekce a neurodegenerativní choroby. Například bakterie způsobující onemocnění dásní Porphyromonas gingivalis byla nalezena v mozcích pacientů s Alzheimerovou chorobou a v pokusech na zvířatech urychlovala tvorbu amyloidových plaků. Virus HSV-1, který je původcem oparu, byl v některých studiích spojován s až dvojnásobným rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby.
Tyto práce jsou však převážně observační. Nedokazují příčinný vztah a nevylučují, že infekce může být spíše důsledkem oslabené imunity než primární příčinou nemoci.
Některé hypotézy naznačují, že respirační patogeny jako Chlamydia pneumoniae mohou pronikat do mozku přes nosní dutinu a čichové dráhy. Výsledky jsou ale zatím nejednoznačné a mechanismy zůstávají nejasné. Velkou pozornost vědci věnují také změnám ve složení střevního mikrobiomu. Studie totiž ukazují, že lidé s Alzheimerovou chorobou mají odlišné mikrobiální složení střev, byť stále není jasné, zda tyto změny nemoc způsobují, nebo ji pouze doprovázejí.
Oko jako okno do mozku
Jedním z nejzajímavějších aspektů nové práce je možnost využít sítnici jako relativně snadno dostupné „zrcadlo“ mozkových procesů. Pokud by se potvrdilo, že bakteriální infekce a zánět v sítnici odrážejí patologii mozku, mohlo by to otevřít cestu k včasnější diagnostice, sledování rizikových osob a případně i novým terapeutickým strategiím.
Autoři studie publikované v časopise Nature Communications dokonce naznačují, že cílení na infekční a zánětlivé procesy by mohlo představovat nový směr léčby Alzheimerovy choroby.
Přestože výzkum vědců z Cedars-Sinai nepřináší definitivní odpověď na otázku, zda bakterie způsobují demenci, posiluje stále častěji diskutovanou myšlenku, že mozek nestárne izolovaně – ale v úzkém propojení s imunitním systémem, mikroorganismy a chronickým zánětem.
Alzheimerova choroba tak možná není jen důsledkem „chyb v proteinech“, ale také dlouhodobého boje organismu s infekcemi, které jsme dosud považovali za okrajové. Odpověď na to, zda jsou bakterie spolupachatelem, nebo jen svědkem rozpadu mozku, bude vyžadovat další roky výzkumu.
