Bavlněný problém: Jak moc ekologické jsou bavlněné nákupní tašky?

02.09.2021 - Zuzana Rychlá a ČTK

Také jste vyměnili igelitové tašky za bavlněné? Správný krok ekologickým směrem? Ne tak docela. Ukazuje se, že dobře myšlené přijetí bavlněných tašek ve skutečnosti vytvořilo nový problém.

<p>Bio-bavlněnou tašku by bylo potřeba použít 20 000krát, aby vynahradila celkový dopad na svou výrobu.</p>

Bio-bavlněnou tašku by bylo potřeba použít 20 000krát, aby vynahradila celkový dopad na svou výrobu.


Reklama

Londýnská umělkyně Venetia Berryová spočítala bavlněné tašky zdarma, které se jí nahromadily ve skříni. Bylo jich tam nejméně 25 – tašky od ekologické módní značky Reformation a z retro-obchodů, tašky ze Soho House, butikových venkovských hotelů a nezávislých uměleckých krámků. Dvě tašky byly z optiky Cubbits a jeden dokonce z česnekové farmy.

Bavlněné tašky se staly prostředkem, jak značky, obchodníci a supermarkety dávají najevo, že myslí na blaho naší planety – anebo si alespoň uvědomují, jak škodlivé je nadměrné používání plastů při balení. „V New Yorku je nyní trendy nosit bavlněné tašky z místních lahůdkářství, obchodů nebo oblíbených steakových restaurací,“ řekla designérka Rachel Comeyová.

Správný krok ekologickým směrem? Ne tak docela. Ukazuje se, že dobře myšlené přijetí bavlněných tašek ve skutečnosti vytvořilo nový problém. Bio-bavlněnou tašku by bylo potřeba použít 20 000krát, aby vynahradila celkový dopad na svou výrobu, zjistila v roce 2018 studie dánského ministerstva životního prostředí. To se rovná každodennímu používání jediné tašky po dobu 54 let. Pokud by všech 25 tašek Venetie Berryové bylo bio, pak by musela žít více než tisíc let, aby zhodnotila svůj nynější taškový arzenál.

Bavlněný problém

„Bavlna je nesmírně náročná na spotřebu vody,“ řekl Travis Wagner, profesor ekologie Univerzity v Maine. Je také spojená s nucenou prací vzhledem k odhalení toho, jak se zachází s ujgurskou menšinou v čínské oblasti Sin-ťiang, která produkuje 20 procent světové bavlny a dodává ji většině světových západních značek.

Navíc najít způsob, jak takovou tašku zlikvidovat s ekologicky nízkým dopadem, není ani zdaleka tak prosté, jak by si lidé mohli myslet. Nemůžete například dát bavlněnou tašku do kompostovací popelnice. A jen zhruba 15 procent ze 30 miliónů tun bavlny, která se každoročně vyrobí, najde cestu do textilního odpadu. I v případě, že taška skončí ve speciálním zařízení zpracovávajícím textilní odpad, ve většině případů je k natištění loga použitá látka, která není jednoduše recyklovatelná. „Je extrémně náročné tato loga chemicky rozpustit,“ řekl Christopher Stanev, spoluzakladatel firmy Evrnu v Seattlu, která se specializuje na recyklování textilu.

Dilema bavlněných nákupních tašek je opravdu dobrým příkladem toho, když se lidé snaží dělat pozitivní rozhodnutí a volby, aniž by chápali celkový obraz, řekla Laura Balmondová, projektová manažerka kampaně Nechte módu kolovat Nadace Ellen MacArthurové.

Já nejsem igelitka

Byla to zřejmě britská designérka Anya Hindmarchová, která se zasloužila o prosazení opakovaně použitelné bavlněné nákupky. Její taška „Já nejsem igelitka“ z roku 2007 vytvořená ve spolupráci s ekologickou agenturou Swift se prodávala v supermarketech za zhruba deset dolarů (asi 200 korun). Jejím cílem bylo povzbudit zákazníky, aby přestali kupovat igelitové tašky – a tato iniciativa se začala rychle šířit.

Je jen přirozené, že se z bavlněných tašek rychle staly reklamní nástroje. Slavná krémovo-černá taška listu New Yorker se stala symbolem postavení a týdeník jich od roku 2014 svým předplatitelům rozdal dva milióny. Řada firem a společností tyto tašky využívá nejen jako doklad společenské a ekologické udržitelnosti, ale také jako reklamu zdarma – a zákazníci, kteří jejich tašky nosí, jsou vlastně chodící billboardy.

(Ne)Udržitelná udržitelnost

Nikdo nechce tvrdit, že je bavlna horší než plasty, anebo že by tyto dva materiály byly vůbec srovnatelné. Zatímco při pěstování bavlny mohou být používány pesticidy (pokud nejde o bio-bavlnu) a kvůli spotřebě vody vysychají řeky, výroba lehkých igelitových tašek a sáčků spotřebovává fosilní paliva vylučující skleníkové plyny, tento materiál se nikdy biologicky nerozloží a zahlcuje oceány.

TIP: Boj proti plastovému odpadu: Coca-Cola testuje prototyp lahve z papíru

„Když budeme tyto dva materiály posuzovat jeden proti druhému, skončíme v ekologickém patu, kdy zákazníci nabudou dojmu, že žádné dobré řešení neexistuje,“ řekla Melanie Dupuisová, profesorka ekologie na Paceově univerzitě.

Některé značky už se uchylují k jiným textilním řešením. Britská designérka Ally Capellinová nedávno vyměnila bavlnu za konopí, zatímco Hindmarchová nedávno představila novou verzi své originální tašky, která je tentokrát vyrobená z recyklovaných lahví na vodu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Královna měla pro Sarah Forbes Bonettu slabost – i ona se cítila v dětství osamělá a smutná.

Historie

Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. Vzhledově tato paralela dost vázne, ale je pravda, že v přítomnosti potápěčů se tito tvorové chovají velmi povzneseně.

Příroda

Nejdůležitějším plynem atmosféry je dusík – plyn špatně rozpustný v kapalinách, který v lidském těle v podobě bublinek dokáže napáchat rozsáhlé škody. 

Zajímavosti

Rekonstrukce vikingské osady v L'Anse aux Meadows.

Věda
Vesmír

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907