Betonová revoluce: Český vynález umožňuje opakovaně recyklovat stavební suť

Stavební suť tvoří skoro polovinu veškerého odpadu v Česku, řečí čísel jde o víc než dvacet milionů tun. Nemá totiž jiné využití a obvykle končí na skládce. Nyní by však díky vynálezu českých odborníků mohla sloužit dál, při výstavbě nových domů




Z hlediska spotřeby materiálu patří stavebnictví mezi nejnákladnější obory. Přírodní zdroje však nejsou nevyčerpatelné a v dohledné budoucnosti bude potřeba materiál pro stavby získávat jinak. Velký potenciál skýtá například suť ze zbouraných budov, donedávna ovšem nikdo netušil, jak ji využít. Nicméně nyní se dlouholetý rébus podařilo vyřešit autorům patentu, který šetří nejen náklady, ale i životní prostředí. Ze suti zbylé po demolici totiž vznikne nový beton

Budoucnost patří suti

„Po demolici objektu z něj získáme suť pro výrobu recyklovaného kameniva, jež poslouží jako základ nového betonu. Z něj se postaví další budovy. Až doslouží, zbourají se a opět postavíme nové. A takhle bude možné pokračovat téměř donekonečna,“ přibližuje vedoucí technolog Bohuslav Slánský z firmy ERC-Tech, která v Česku s výrobou tzv. rebetongu začala. 

Duchovním otcem myšlenky se stal František Polák. „Na stavbách vznikal odpad, který se musel odvážet, a navíc se za to platilo. Polák proto přemýšlel, zda by ho nešlo využít jinak,“ líčí zrod nápadu Pavel Gorecký, ředitel zmíněné společnosti. Materiál, jenž by skončil na skládce, lze díky českému patentu recyklovat až ze 100 %. Pomáhá při tom speciální nanočásticová přísada: Funguje jako pojivo, zlepšuje vlastnosti kameniva, ale především snižuje množství cementu přimíchávaného do stavební hmoty – takže klesá uhlíková stopa náročného procesu výroby přírodního cementu. 

Nový dům, nový život

První budovy vzniklé pomocí geniální české technologie už stojí, jako třeba kancelářský komplex v centru Olomouce. „Průmyslovou produkci jsme zahájili na podzim 2019. Šlo o prefabrikáty, z nichž se stavějí například dělicí a opěrné stěny,“ popisuje Slánský. 

Loni firma pokročila až k výstavbě bytových domů, například v pražské Libni. Pro bytový projekt Čertův vršek se využije přibližně 2 000 m³ rebetongu, čímž se ušetří na 3 500 tun přírodního kameniva a stejné množství díky tomu neskončí na skládce. K výrobě recyklovaného betonu se hodí nejrůznější druhy sutí – cihelné, betonové i směsné – přičemž poslední jmenovaná je dnes u nás nejhojnější.

Až dojde kámen

„V Česku v současnosti bojujeme s velkým nedostatkem stavebního kamene. Za posledních pětatřicet roků se neotevřel žádný kamenolom,“ upozorňuje Slánský. Do devíti let zbudou zásoby přibližně polovině z 221 domácích lomů a při aktuálním tempu spotřeby se úplné vyčerpání zdrojů očekává kolem roku 2062. S vymýšlením alternativ proto musíme začít už dnes.

TIP: Recyklace pro pokročilé: Bydleli byste v domě z odpadního kalu?

O revoluční technologii již projevily zájem státy celého světa, mimo jiné Libanon. Po nedávném fatálním výbuchu přístavního skladu v Bejrútu je totiž třetina tamních domů určena k demolici. „Chceme pomoct naším technologickým know-how, aby mohlo k obnově dojít co nejdřív,“ uzavírá ředitel Gorecký. 


Další články v sekci