Betonoví obři: 5 nejdelších mostů světa

01.07.2021 - Vilém Koubek

Nejdelší mosty na Zemi měří desítky kilometrů a svézt se po nich znamená pro mnohé vrcholný zážitek. Na trasách některých spojnic proto vznikají i restaurace či svatostánky

<h3>Suchou nohou přes Záliv</h3><p><strong>most Krále Fahda</strong><br /><strong>kde:</strong> Saúdská Arábie, Bahrajn | <strong>délka:</strong> 25 km</p><p>Spojnici Saúdské Arábie a ostrovního státu Bahrajn tvoří pět větších celků, které upevňuje 536 betonových pylonů a sedm náspů v mělčích vodách Perského zálivu. <strong>Díky velké oblibě mostu se nakonec jeden z náspů rozšířil natolik, že na něm vyrostla mešita, kancelář imigračního oddělení i řada fastfoodových restaurací</strong>. Stavba vznikala v letech 1981–1986 a náklady dosáhly v přepočtu 17 miliard korun. Pandemie koronaviru však most Krále Fahda pro osobní vozidla uzavřela. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Suchou nohou přes Záliv

most Krále Fahda
kde: Saúdská Arábie, Bahrajn | délka: 25 km

Spojnici Saúdské Arábie a ostrovního státu Bahrajn tvoří pět větších celků, které upevňuje 536 betonových pylonů a sedm náspů v mělčích vodách Perského zálivu. Díky velké oblibě mostu se nakonec jeden z náspů rozšířil natolik, že na něm vyrostla mešita, kancelář imigračního oddělení i řada fastfoodových restaurací. Stavba vznikala v letech 1981–1986 a náklady dosáhly v přepočtu 17 miliard korun. Pandemie koronaviru však most Krále Fahda pro osobní vozidla uzavřela. (foto: Shutterstock)

<h3>Ven a zase dovnitř</h3><p><strong>most Sultána Omara Aliho Saifuddeina<br />kde:</strong> Brunej | <strong>délka:</strong> 30 km</p><p>Stavba nejdelšího mostu jihovýchodní Asie, který nese jméno otce současného panovníka <strong>Hassanala Bolkiaha</strong>, započala v roce 2014 a trvala pět let. Navrhla jej společnost Arup Group a práce vyšly v přepočtu na 34,2 miliardy korun. <strong>Jde o první přímou spojnici sultanátu Brunej a jeho odděleného okresu Temburong, který se v podobě exklávy noří do území Malajsie</strong>. Brunejci tak mohou mezi oběma regiony plynule přejíždět, aniž by opustili hranice státu. Dřív se dala cesta absolvovat pouze ve vodním taxi a trvala 45 minut. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Ven a zase dovnitř

most Sultána Omara Aliho Saifuddeina
kde:
Brunej | délka: 30 km

Stavba nejdelšího mostu jihovýchodní Asie, který nese jméno otce současného panovníka Hassanala Bolkiaha, započala v roce 2014 a trvala pět let. Navrhla jej společnost Arup Group a práce vyšly v přepočtu na 34,2 miliardy korun. Jde o první přímou spojnici sultanátu Brunej a jeho odděleného okresu Temburong, který se v podobě exklávy noří do území Malajsie. Brunejci tak mohou mezi oběma regiony plynule přejíždět, aniž by opustili hranice státu. Dřív se dala cesta absolvovat pouze ve vodním taxi a trvala 45 minut. (foto: Shutterstock)

<h3>Tisíce pilířů</h3><p><strong>Lake Pontchartrain Causeway</strong><br /><strong>kde:</strong> USA, Louisiana | <strong>délka:</strong> 38,4 km</p><p>S více než 38 km představuje most nad louisianským jezerem Pontchartrain nejdelší překlenutí vodní plochy na světě. Když však v roce 2011 hrozilo, že by jej mohla sesadit čínská „konkurence“ v zátoce Ťiao-čou, zavedla raději Guinnessova kniha pro pořádek různé kategorie. Proslavily se tak obě stavby, jež se liší konstrukcí: <strong>Americký dlouhán prochází mezi městy Metairie a Mandeville na protilehlých březích rezervoáru ze severu na jih v podobě dvouproudé spojnice podepřené 9 500 betonovými pilíři a je kontinuální – zatímco jeho čínský protějšek se skládá z více částí</strong>. <em>(foto: Wikimedia Commons, formulanone 1 + 2, CC BY-SA 2.0)</em></p>

Tisíce pilířů

Lake Pontchartrain Causeway
kde: USA, Louisiana | délka: 38,4 km

S více než 38 km představuje most nad louisianským jezerem Pontchartrain nejdelší překlenutí vodní plochy na světě. Když však v roce 2011 hrozilo, že by jej mohla sesadit čínská „konkurence“ v zátoce Ťiao-čou, zavedla raději Guinnessova kniha pro pořádek různé kategorie. Proslavily se tak obě stavby, jež se liší konstrukcí: Americký dlouhán prochází mezi městy Metairie a Mandeville na protilehlých březích rezervoáru ze severu na jih v podobě dvouproudé spojnice podepřené 9 500 betonovými pilíři a je kontinuální – zatímco jeho čínský protějšek se skládá z více částí. (foto: Wikimedia Commons, formulanone 1 + 2, CC BY-SA 2.0)

<h3>Lék na zácpu</h3><p><strong>Bang Na Expressway</strong><br /><strong>kde:</strong> Thajsko, Bangkok | <strong>délka:</strong> 55 km</p><p>Šestiproudou nadzemní dálnici, o šířce 27,2 m, navrhl americký inženýr <strong>Louis Berger</strong>. Vznikla za vlády premiéra Chuana Leekpaie, aby ulevila dopravní situaci Bangkoku, který trpěl nezvladatelnými zácpami. <strong>Stavěla se pět let od roku 1995 a padlo na ni 1,8 milionu metrů krychlových betonu. Až do roku 2008 představoval tento zpoplatněný dálniční úsek nejdelší mostní konstrukci na planetě</strong>. Dnes mu patří sedmé místo, stále se však jedná o rekordmana určeného výhradně pro automobily. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Lék na zácpu

Bang Na Expressway
kde: Thajsko, Bangkok | délka: 55 km

Šestiproudou nadzemní dálnici, o šířce 27,2 m, navrhl americký inženýr Louis Berger. Vznikla za vlády premiéra Chuana Leekpaie, aby ulevila dopravní situaci Bangkoku, který trpěl nezvladatelnými zácpami. Stavěla se pět let od roku 1995 a padlo na ni 1,8 milionu metrů krychlových betonu. Až do roku 2008 představoval tento zpoplatněný dálniční úsek nejdelší mostní konstrukci na planetě. Dnes mu patří sedmé místo, stále se však jedná o rekordmana určeného výhradně pro automobily. (foto: Shutterstock)

<h3>Nejdelší na Zemi</h3><p><strong>viadukt Tan-jang-Kchun-šan</strong><br /><strong>kde:</strong> Čína, provincie Ťiang-su | <strong>délka:</strong> 164,8 km</p><p>S délkou téměř 165 km se viadukt Tan-jang-Kchun-šan zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. <strong>Kolos tvoří součást vysokorychlostní trati spojující Peking a Šanghaj</strong>, přičemž leží na jejím úseku v provincii Ťiang-su. Stojí v povodí řeky Jang-c’-ťiang a do jisté míry s ní prochází rovnoběžně: Od veletoku jej dělí vzdálenost 8–80 km. <strong>Většina jeho trasy se vypíná nad nížinami a rýžovými políčky, vodní hladinu přetíná v délce pouhých 9 kilometrů</strong>. Jeho stavba započala v roce 2006 a trvala čtyři roky: Konstrukci budovalo na deset tisíc dělníků a celkové přepočtené náklady se vyšplhaly na 182 miliard korun. <em>(foto: Wikimedia Commns, DF4D-0070, CC BY-SA 3.0)</em></p>

Nejdelší na Zemi

viadukt Tan-jang-Kchun-šan
kde: Čína, provincie Ťiang-su | délka: 164,8 km

S délkou téměř 165 km se viadukt Tan-jang-Kchun-šan zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Kolos tvoří součást vysokorychlostní trati spojující Peking a Šanghaj, přičemž leží na jejím úseku v provincii Ťiang-su. Stojí v povodí řeky Jang-c’-ťiang a do jisté míry s ní prochází rovnoběžně: Od veletoku jej dělí vzdálenost 8–80 km. Většina jeho trasy se vypíná nad nížinami a rýžovými políčky, vodní hladinu přetíná v délce pouhých 9 kilometrů. Jeho stavba započala v roce 2006 a trvala čtyři roky: Konstrukci budovalo na deset tisíc dělníků a celkové přepočtené náklady se vyšplhaly na 182 miliard korun. (foto: Wikimedia Commns, DF4D-0070, CC BY-SA 3.0)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907