Profesor Mohammad Golabi z univerzity na ostrově Guam zasvětil léta svého výzkumu travám z čeledi lipnicovitých a jejich praktickému využití při ochraně korálových útesů v Pago Bay před škodlivými látkami vypouštěnými při výstavbě
Hlavní problém způsobuje eroze půdy, která vede k zanášení a zadušení veškerých organismů tvořících korálový systém. „Schopnost trávy tolerovat vysoce stresové situace, přizpůsobit se nejrůznějším podmínkám, vytvářet hustý vertikální kořenový systém a další její vlastnosti z ní dělají ideálního kandidáta na pomoc při kontrole půdní eroze,“ říká Golabi. Tráva má houbovité kořeny, které zpevní půdu pod rostlinou do hloubky až tří metrů a vytvoří hustou podzemní přepážku bránící vzniku kanálků či tunelů.
TIP: Vodní rostlina viktorie královská aneb Prchavá krása vodní královny
Jakmile tato travinná bariéra vyroste, může žít až 50 let a nevyžaduje žádnou údržbu kromě občasného zastřihování. Při správných podmínkách se vytvoří za jediný rok, obvykle však roste dva až tři roky, aby byla dostatečně hustá, odolala prudkým dešťům a ochránila břeh před nežádoucími usazeninami.
Ve svém pilotním projektu vysázel Golabi ve spolupráci se staviteli pruhy trávy podél pláže v zálivu Pago sousedící s plochou připravenou na novou bytovou výstavbu. „Mimo jiné také očekáváme, že travnaté pásy budou schopny ochránit pláž před přílivovou vlnou,“ říká Golabi. „Jde o jasnou ukázku unikátní, ekonomicky příznivé a efektivní bioinženýrské technologie, kterou lze aplikovat i na dalších místech ostrova a ochránit tak korálové útesy před dalším poškozením.“
Příroda 5/2011
PřírodaTre Cime di Lavaredo
1. MÍSTO KATEGORIE KRAJINY ZA NAŠIMI HRANICEMI
1. MÍSTO ABSOLUTNÍHO POŘADÍAutor: Jiří Soukup
Použitá technika: Nikon D750 a objektivem Irix 15 F2,4; horizontální panorama složené z osmi snímků focených na výškuSnímek byl pořízen v Dolomitech u známého skalního útvaru Tre Cime di Lavaredo. Vypravil jsem se do této oblasti spolu s přáteli na večerní focení, ale zastihla nás bouřka před níž jsme se museli schovat do takové menší jeskyně, kterou jsme náhodou objevili. Když zbývalo asi 15 minut do západu slunce a když už přestávalo pršet, tak jsme se rozhodli pro cestu zpět – smíření s tím, že asi žádný snímek nepořídíme. Jenže po asi 10 minutách co jsme byli na zpáteční cestě, se obloha začala protrhávat a příroda nám vykouzlila nádherné podmínky o kterých fotograf může jenom snít!