Křik malých ještěrek přepisuje učebnice: Vědci objevili šest dosud neznámých gekonů
Vědci objevili šest dosud neznámých druhů „štěkajících gekonů“ z Namibské pouště a pouště Kalahari. Objev mění pohled na rozmanitost těchto malých ještěrek.
Když se mladý vědec François Becker před šesti lety plížil bosý nočními dunami Namibské pouště, nejspíš vůbec netušil, že je jen krůček od svého životního objevu. V písečných dunách tento odborník na plazy a obojživelníky z výzkumného institutu Gobabeb, pátral po drobné „štěkající ještěrce“ s latinským jménem Ptenopus garrulus.
Tito tvorové, kteří v dospělosti měří i s ocasem sotva pět centimetrů, se vyznačují velmi specifickým hlasovým projevem, který by se spíše hodil do světa animáků. A právě tyto jejich hlasité a až démonicky znějící projevy přivedly vědce na stopu dosud neznámých druhů.
Štěkající diverzita
François Becker si všiml, že gekoni ze dvou sousedících oblastí se projevují různě – jejich hlasy se lišily výškou i frekvencí. Zkušenosti z výzkumu žab mu napověděly, že tyto rozdíly by mohly znamenat přítomnost více druhů.
Aby získal jistotu, velmi tiše se v noci přiblížil ke gekoním norám, několik jich odchytil a odebral jim vzorky šupin, které následně odeslal na genetickou analýzu. Výsledky potvrdily jeho podezření – v oblasti mezi dunami Namib Sand Sea a štěrkovými pláněmi za řekou Kuiseb se vyskytují minimálně dva různé druhy „štěkajících gekonů“.
Tím ale mise mladého přírodovědce neskončila, Becker pokračoval v terénním sběru a porovnával gekony z různých částí Namibské i Kalaharské pouště. Jeho výzkum nakonec ukázal, že tři známé druhy „štěkajících gekonů“ ve skutečnosti představují devět samostatných druhů, některé od sebe dělí až 25 milionů let evoluce. Podrobnosti popisuje čerstvě zveřejněná studie v časopise Vertebrate Zoology, která přepisuje učebnice.
Podle Beckera není divu, že drobné ještěrky až doposud unikaly pozornosti vědců. Své nory totiž opouštějí jen vzácně a jsou si natolik podobné, že je podle vzhledu téměř nelze odlišit. Nový objev tak opět připomíná, že i v relativně dobře prozkoumaných ekosystémech se mohou vyskytovat doposud neznámé druhy, které lze objevit jen pokud jim pozorně nasloucháme. V případě šestice nových druhů gekonů to platí doslova.
