Biblický objev: Archeologové v Izraeli zřejmě objevili biblické město Filištínů

12.07.2019 - Stanislav Mihulka

Vykopávky u města Kirjat Gat by mohly být starozákonním filištínským městem Sicelech, útočištěm biblického krále Davida

<p>Pahorek s vykopávkami údajného Sicelechu</p>

Pahorek s vykopávkami údajného Sicelechu


Reklama

Dávné město Filištínů Sicelech (anglicky Ziklag) je známé ze Starého zákona, především souvislosti s příběhem krále Davida. Podle bible se Sicelech nacházel v oblasti pouště Negev, jako provinční město filištínského království Gat. Po Sicelechu intenzivně pátrají celé generace archeologů a o jeho umístění se mezi odborníky vedou nekonečné debaty.

Mezinárodní tým archeologů teď tvrdí, že se jim konečně podařilo nalézt pozůstatky města Sicelech. Podle vědců se pozůstatky biblického města nalézají mezi dnešními izraelským městem Kirjat Gat a národním parkem Lachiš, kde jsou ruiny stejnojmenného starověkého města. Ukrýval je pahorek na místě Khirbet al-Ra’i.

TIP: Archeologové objevili stavbu z království biblického krále Davida

Archeologové zde narazili na stopy osídlení ze 12. a 11. století před naším letopočtem. Radiokarbonové datování nálezů odpovídá době, kdy podle bible měl stát Sicelech. Nalezená keramika a další artefakty zase ukazují, že zde Filištíni skutečně žili. Podle archeologa Yosefa Garfinkela z Hebrejské univerzity jde na 90 % skutečně o dávné útočiště krále Davida. Ne všichni ale s tímto závěrem souhlasí. Podle některých odborníků musel Sicelech být více na jihu, směrem do pouště Negev. Na definitivní potvrzení toho, zda jde o biblický Sicelech, si zřejmě budeme muset ještě počkat.

  • Zdroj textu:

    haaretz.com

  • Zdroj fotografií: Emil Aljem / Israel Antiquities Authority

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907