Botanici vystopovali původ konopí: Pochází z Tibetské náhorní plošiny

23.05.2019 - Stanislav Mihulka

<p>Konopí se pěstuje od pradávna. Jeho prapůvodní domovinou je zřejmě Tibet.</p>

Konopí se pěstuje od pradávna. Jeho prapůvodní domovinou je zřejmě Tibet.


Reklama

Konopí je prastará kulturní rostlina, kterou lidé zřejmě pěstovali na samotném úsvitu zemědělství. U takových rostlin bývá velmi obtížné určit jejich původ. Nemusí totiž být jasné, které populace rostliny byly pěstované a které nikoliv. Tehdejší lidé také plodiny šířili po světě, často až překvapivou rychlostí.

Mezinárodní tým botaniků pátral po původu konopí v archeologických a geologických nálezech. Odborníci se v podobných případech spoléhají hlavně na pylové analýzy, díky nimž určí druh rostlin podle nalezených pylových zrn. Ta jsou ve vhodných podmínkách velmi odolná a vydrží velmi dlouhou dobu. 

TIP: Rozsáhlá studie marihuany odhalila řadu účinků konopí na lidské zdraví

U konopí je ovšem problém v tom, že jeho pyl je prakticky úplně stejný, jako pyl chmele, kterému je konopí velmi blízce příbuzné. Vědci problém vyřešili tak, že přihlíželi k tomu, jaké další druhy pylu se našly u zkoumaných vzorků. Pokud šlo o lesní či vlhkomilné druhy, zkoumaný pyl se vší pravděpodobností patřil chmelu. Pyl stepních druhů rostlin naopak provázel konopí. Díky tomuto postupu se badatelům nakonec podařilo určit, že konopí nejspíše pochází z Tibetské náhorní plošiny, pravděpodobně z oblasti jezera Kukunor, největšího bezodtokého horského jezera centrální Asie.

  • Zdroj textu:

    Phys.org

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Kanabidiol je jednou z pozoruhodných aktivních látek konopí

Věda

Nechodilo se rodit do porodnic či jiných podobných zařízení, děti přicházely na svět doma v rodinném prostředí.

Historie

Raketa Falcon Heavy mise STP-2 před startem

Vesmír
Revue

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907