Břehule říční: Míst, kde lze tyto okřídlené kopáče spatřit, kvapem ubývá

24.04.2017 - Jaroslav Monte Kvasnica

Břehule říční hnízdí ve strmých hlinitých a písčitých březích, v nichž si dokáží vyhloubit téměř dvoumetrové nory. Začátek jara je ideální období, kdy můžete tohoto stále vzácnějšího opeřence vidět i u nás

Nenasytní jedlíci -<p>Rodiče krmí mláďata přibližně tři týdny a občas jim v tomto úsilí pomáhají i <br>mladí ptáci z prvního hnízdění</p>
Nenasytní jedlíci -

Rodiče krmí mláďata přibližně tři týdny a občas jim v tomto úsilí pomáhají i
mladí ptáci z prvního hnízdění


Reklama

Ty tam jsou časy, kdy jsem na okraji Brna, v sesutých březích starých pískoven a v areálech zrušených cihelen, běžně vídal hnízdit břehule říční (Riparia riparia). Tito skvělí letci se za hlasitého štěbetání proháněli vzduchem jako hnědé šípy a bleskurychle lovili „neviditelný“ létající hmyz. Dnes je tento sympatický hnědý pěvec z čeledi vlaštovkovitých stále vzácnější. Není divu – s narovnáním říčních toků a s rušením starých pískoven a cihelen dramaticky ubylo jeho přirozených hnízdišť.

Vzdušní poutníci

Břehule říční zimují od západoafrického Senegalu až po východoafrickou Etiopii. Odtud k nám přilétají nejčastěji ve druhé polovině dubna a ihned obsazují svá hnízdiště – strmé stěny pískoven, cihelen, hlinišť a strmé písčité břehy řek a potoků. Dlužno zdůraznit, že vhodných hnízdních lokalit břehulí v naší zemi kvapem ubývá. Přitom v minulosti patřila bělavá bříška a nepatrně vidličnatý ocásek těchto drobných letců k letnímu koloritu našich zemí a běžně bylo možné pozorovat jejich hejna lovící nad hladinami rybníků a nad obilnými lány. Často se tak ozývalo jejich tiché vábivé „gree gree“ nebo drsné „črrip“ a „čšrr“.

TIP: Záhady propasti Macocha aneb Prozkoumejte podzemí Moravského krasu

Hnízdní prostor drobného letce se výrazně projevil v názvech, jež mu byly přiřknuty. Lidé jej nazývali břehula, břehovka či břeháček. Známé byly obrovské kolonie břehulí na březích Vltavy u Komořan, na Císařském mlýnu u Prahy, ve Veltrusech, u Ohře v Lenešicích u Loun, u rybníka Bezdrev u Hluboké nad Vltavou atd.

Pomoc „ulítaným“ rodičům

Břehule hnízdí v koloniích v nadmořské výšce maximálně do 450 m n. m. Ve strmých březích si drobní opeřenci vyhrabávají až 180 centimetrů dlouhou noru, na jejímž konci vytvoří hnízdní komůrku vystlanou stonky a listy travin, mechem, listím a peřím. Vyhrabání nory jim zpravidla trvá pouhé čtyři dny, což je na křehké ptáčky obdivuhodný výkon. Do hnízdní komůrky samička snese 4–7 bílých vajíček a se svým partnerem se asi 15 dní pravidelně střídá v jejich zahřívání. Rodiče pak krmí mláďata přibližně tři týdny. Potravou břehulí je létající drobný hmyz, který ptáci lapají, jak už tomu je u vlaštovkovitých zvykem, za letu.

Břehule si často vyhrabují více nor – v tomto „náhradním bytě“ přespává druhý z rodičů. Vylétlá mláďata nocují v rákosí nebo v jiném vysokém a hustém podrostu. Zajímavostí je, že při druhém hnízdění často pomáhají rodičům s krmením holátek i mladí ptáci z prvního hnízdění. Břehule dospívají již v prvním roce života, ale úmrtnost mladých ptáků je neobyčejně vysoká – až 90 %.

Mene tekel

V České republice jsou dnes nejpočetnější stavy břehulí říčních zaznamenány v Polabí, v Moravských úvalech, v povodí Odry, na Jižní Moravě a v Jižních Čechách. Všude se však situace zhoršuje ze stejných důvodů jako v Jihočeském kraji, kde problémy podrobně monitoruje nevládní organizace Calla. Ta zjistila následující fakta. Těžba v drtivé většině malých pískoven zcela skončila a ve zbývajících těžebnách je častým problémem zejména přílišná rychlost dobývacích prací, což neumožňuje koexistenci ptačího druhu s postupující těžbou. Tím zákonitě dochází ke koncentraci břehulí říčních do několika málo zbývajících lokalit, což výrazně zvyšuje zranitelnost tohoto druhu. Zároveň na území Jihočeského kraje prakticky zcela chybějí přirozená hnízdiště v březích řek.

V roce 2009 bylo v jižních Čechách realizováno podrobné mapování hnízdících břehulí, při němž bylo zkontrolováno nejméně 90 % lokalit na území Jihočeského kraje. Na 31 místech byly nalezeny nory břehulí, na dalších se však již břehule nevyskytují. Z mapování vyplynulo, že za posledních deset let došlo ke snížení počtu dostupných hnízdišť o varovných 55 %! Průměrná velikost na lokalitách obsazených břehulemi činí 102 nor na kolonii. V roce 2009 byl počet hnízdních párů v jižních Čechách odhadnut na 2 070, přitom o deset let dříve – v roce 1999 – to bylo ještě 4 875 párů.

Jak pomoci břehulím

Pro ochranu břehulí říčních je třeba především chránit jejich vhodná hnízdní stanoviště – pískovny, povrchové doly, hliniště a strmé břehy řek. V rámci projektu „Stabilizace populace břehulí v Jihočeském kraji“ organizace Calla opravuje (a vhodně upravuje) hnízdní stěny v jihočeských pískovnách ve Lžíně (Táborsko), v Záblatí (Třeboňsko) a v Třebeči (Borovansko).

Při obnově hnízdních stěn mohou příznivci těchto sympatických pěvců pomoci finančně, firmy mohou bezplatně poskytnout těžkou techniku nebo je možno poskytnout nevyužité pozemky v opuštěných pískovnách. Podrobné informace lze získat na www.calla.cz/brehule.


Rodný list břehule říční (Riparia riparia)

Řád: Pěvci (Passeriformes)
Čeleď: Vlaštovkovití (Hirundinidae)
Velikost: Přibližně jako jiřička obecná; na délku cca 12 cm.
Prostředí: Žije v blízkosti příkrých hlinitých nebo písčitých stěn.
Hnízdění: Hnízdí v květnu až červenci ve vyhrabaných norách, snůška 4–7 bílých vajec, na nichž sedí oba rodiče 12–16 dní.
Starost o mláďata: Krmí oba rodiče, mláďata opouštějí hnízdo asi po dvaceti dnech. V příznivých letech hnízdí břehule 2× ročně.
Období tahu: Do České republiky přilétá v dubnu až v květnu a odlétá v srpnu až v září.
Potrava: Je totožná s vlaštovkou – loví nad hladinami jezer, řek a rybníků hmyz, k večeru komáry.
Průměrný věk: Neznámý (předpokládá se, že 2–4 roky).
Početnost na území ČR: Stavy břehulí říčních u nás stále klesají – do roku 2000 hnízdilo na území České republiky až 60 000 párů, dnes pouze 15–30 tisíc párů. V Červeném seznamu ČR je břehule říční vedena v kategorii NT = téměř ohrožený druh.


Vzácný host z příbuzenstva

Příbuznou břehule říční je břehule skalní (Ptynoprogne rupestris), malý pěvec z čeledi vlaštovkovitých. Břehule skalní se nápadně podobá břehuli říční, je však na zádech světlejší a na ocase má bílé skvrny. Na hrudi je tmavší. Břehule skalní hnízdí v jeskyních, na skalních útesech o občas i na budovách v jižní Evropě a ve Středomoří. První výskyt břehule skalní v České republice byl zaznamenán až v roce 2004. Od té doby pouze dvakrát – při podzimním tahu – byl zaznamenán pobyt na Jižní Moravě. Její oficiální český název je vlaštovka pohorská, měl by však být brán v potaz mnohem starší a rozšířenější název břehule skalní.

  • Zdroj textu:

    Příroda 4/2011

  • Zdroj fotografií: Rostislav Stach

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907