Břehule říční: Míst, kde lze tyto okřídlené kopáče spatřit, kvapem ubývá

24.04.2017 - Jaroslav Monte Kvasnica

Břehule říční hnízdí ve strmých hlinitých a písčitých březích, v nichž si dokáží vyhloubit téměř dvoumetrové nory. Začátek jara je ideální období, kdy můžete tohoto stále vzácnějšího opeřence vidět i u nás

Nenasytní jedlíci -<p>Rodiče krmí mláďata přibližně tři týdny a občas jim v tomto úsilí pomáhají i <br>mladí ptáci z prvního hnízdění</p>
Nenasytní jedlíci -

Rodiče krmí mláďata přibližně tři týdny a občas jim v tomto úsilí pomáhají i
mladí ptáci z prvního hnízdění


Reklama

Ty tam jsou časy, kdy jsem na okraji Brna, v sesutých březích starých pískoven a v areálech zrušených cihelen, běžně vídal hnízdit břehule říční (Riparia riparia). Tito skvělí letci se za hlasitého štěbetání proháněli vzduchem jako hnědé šípy a bleskurychle lovili „neviditelný“ létající hmyz. Dnes je tento sympatický hnědý pěvec z čeledi vlaštovkovitých stále vzácnější. Není divu – s narovnáním říčních toků a s rušením starých pískoven a cihelen dramaticky ubylo jeho přirozených hnízdišť.

Vzdušní poutníci

Břehule říční zimují od západoafrického Senegalu až po východoafrickou Etiopii. Odtud k nám přilétají nejčastěji ve druhé polovině dubna a ihned obsazují svá hnízdiště – strmé stěny pískoven, cihelen, hlinišť a strmé písčité břehy řek a potoků. Dlužno zdůraznit, že vhodných hnízdních lokalit břehulí v naší zemi kvapem ubývá. Přitom v minulosti patřila bělavá bříška a nepatrně vidličnatý ocásek těchto drobných letců k letnímu koloritu našich zemí a běžně bylo možné pozorovat jejich hejna lovící nad hladinami rybníků a nad obilnými lány. Často se tak ozývalo jejich tiché vábivé „gree gree“ nebo drsné „črrip“ a „čšrr“.

TIP: Záhady propasti Macocha aneb Prozkoumejte podzemí Moravského krasu

Hnízdní prostor drobného letce se výrazně projevil v názvech, jež mu byly přiřknuty. Lidé jej nazývali břehula, břehovka či břeháček. Známé byly obrovské kolonie břehulí na březích Vltavy u Komořan, na Císařském mlýnu u Prahy, ve Veltrusech, u Ohře v Lenešicích u Loun, u rybníka Bezdrev u Hluboké nad Vltavou atd.

Pomoc „ulítaným“ rodičům

Břehule hnízdí v koloniích v nadmořské výšce maximálně do 450 m n. m. Ve strmých březích si drobní opeřenci vyhrabávají až 180 centimetrů dlouhou noru, na jejímž konci vytvoří hnízdní komůrku vystlanou stonky a listy travin, mechem, listím a peřím. Vyhrabání nory jim zpravidla trvá pouhé čtyři dny, což je na křehké ptáčky obdivuhodný výkon. Do hnízdní komůrky samička snese 4–7 bílých vajíček a se svým partnerem se asi 15 dní pravidelně střídá v jejich zahřívání. Rodiče pak krmí mláďata přibližně tři týdny. Potravou břehulí je létající drobný hmyz, který ptáci lapají, jak už tomu je u vlaštovkovitých zvykem, za letu.

Břehule si často vyhrabují více nor – v tomto „náhradním bytě“ přespává druhý z rodičů. Vylétlá mláďata nocují v rákosí nebo v jiném vysokém a hustém podrostu. Zajímavostí je, že při druhém hnízdění často pomáhají rodičům s krmením holátek i mladí ptáci z prvního hnízdění. Břehule dospívají již v prvním roce života, ale úmrtnost mladých ptáků je neobyčejně vysoká – až 90 %.

Mene tekel

V České republice jsou dnes nejpočetnější stavy břehulí říčních zaznamenány v Polabí, v Moravských úvalech, v povodí Odry, na Jižní Moravě a v Jižních Čechách. Všude se však situace zhoršuje ze stejných důvodů jako v Jihočeském kraji, kde problémy podrobně monitoruje nevládní organizace Calla. Ta zjistila následující fakta. Těžba v drtivé většině malých pískoven zcela skončila a ve zbývajících těžebnách je častým problémem zejména přílišná rychlost dobývacích prací, což neumožňuje koexistenci ptačího druhu s postupující těžbou. Tím zákonitě dochází ke koncentraci břehulí říčních do několika málo zbývajících lokalit, což výrazně zvyšuje zranitelnost tohoto druhu. Zároveň na území Jihočeského kraje prakticky zcela chybějí přirozená hnízdiště v březích řek.

V roce 2009 bylo v jižních Čechách realizováno podrobné mapování hnízdících břehulí, při němž bylo zkontrolováno nejméně 90 % lokalit na území Jihočeského kraje. Na 31 místech byly nalezeny nory břehulí, na dalších se však již břehule nevyskytují. Z mapování vyplynulo, že za posledních deset let došlo ke snížení počtu dostupných hnízdišť o varovných 55 %! Průměrná velikost na lokalitách obsazených břehulemi činí 102 nor na kolonii. V roce 2009 byl počet hnízdních párů v jižních Čechách odhadnut na 2 070, přitom o deset let dříve – v roce 1999 – to bylo ještě 4 875 párů.

Jak pomoci břehulím

Pro ochranu břehulí říčních je třeba především chránit jejich vhodná hnízdní stanoviště – pískovny, povrchové doly, hliniště a strmé břehy řek. V rámci projektu „Stabilizace populace břehulí v Jihočeském kraji“ organizace Calla opravuje (a vhodně upravuje) hnízdní stěny v jihočeských pískovnách ve Lžíně (Táborsko), v Záblatí (Třeboňsko) a v Třebeči (Borovansko).

Při obnově hnízdních stěn mohou příznivci těchto sympatických pěvců pomoci finančně, firmy mohou bezplatně poskytnout těžkou techniku nebo je možno poskytnout nevyužité pozemky v opuštěných pískovnách. Podrobné informace lze získat na www.calla.cz/brehule.


Rodný list břehule říční (Riparia riparia)

Řád: Pěvci (Passeriformes)
Čeleď: Vlaštovkovití (Hirundinidae)
Velikost: Přibližně jako jiřička obecná; na délku cca 12 cm.
Prostředí: Žije v blízkosti příkrých hlinitých nebo písčitých stěn.
Hnízdění: Hnízdí v květnu až červenci ve vyhrabaných norách, snůška 4–7 bílých vajec, na nichž sedí oba rodiče 12–16 dní.
Starost o mláďata: Krmí oba rodiče, mláďata opouštějí hnízdo asi po dvaceti dnech. V příznivých letech hnízdí břehule 2× ročně.
Období tahu: Do České republiky přilétá v dubnu až v květnu a odlétá v srpnu až v září.
Potrava: Je totožná s vlaštovkou – loví nad hladinami jezer, řek a rybníků hmyz, k večeru komáry.
Průměrný věk: Neznámý (předpokládá se, že 2–4 roky).
Početnost na území ČR: Stavy břehulí říčních u nás stále klesají – do roku 2000 hnízdilo na území České republiky až 60 000 párů, dnes pouze 15–30 tisíc párů. V Červeném seznamu ČR je břehule říční vedena v kategorii NT = téměř ohrožený druh.


Vzácný host z příbuzenstva

Příbuznou břehule říční je břehule skalní (Ptynoprogne rupestris), malý pěvec z čeledi vlaštovkovitých. Břehule skalní se nápadně podobá břehuli říční, je však na zádech světlejší a na ocase má bílé skvrny. Na hrudi je tmavší. Břehule skalní hnízdí v jeskyních, na skalních útesech o občas i na budovách v jižní Evropě a ve Středomoří. První výskyt břehule skalní v České republice byl zaznamenán až v roce 2004. Od té doby pouze dvakrát – při podzimním tahu – byl zaznamenán pobyt na Jižní Moravě. Její oficiální český název je vlaštovka pohorská, měl by však být brán v potaz mnohem starší a rozšířenější název břehule skalní.

  • Zdroj textu:

    Příroda 4/2011

  • Zdroj fotografií: Rostislav Stach

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Letecký snímek pahorku Navan Fort

Věda

Přivrácenou stranu Měsíce možná zpočátku silně zahřívala rozpálená Země. Nemohlo by jít o příčinu odlišného geologického vývoje obou jeho polokoulí?

Vesmír

Po vítězství u Kurska se Abdulin zúčastnil bojů u řeky Dněpr a koncem listopadu 1943 utrpěl u Znaměnky vážné zranění.

Válka

Ženské a mužské mozky se v průběhu orgasmu chovají téměř stejně. Skenování mozků pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) a magnetické resonance (MR) ukázalo, že rozsáhlé oblasti mozkové kůry během orgasmu dočasně utlumí svou aktivitu.

Zajímavosti

Úchvatné barvy kolibříka žlutohrdlého (Chrysolampis mosquitus) vyniknou zejména při čelním pohledu.

Příroda
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907