Reklama


Březnoví ptačí navrátilci: Kdo jsou zpívající andělé jara?

28.03.2018 - Jaroslav Monte Kvasnica

Každoročně se vždy v předjaří a na jaře můžete znova na vlastní oči přesvědčit, že andělé mají křídla. Vracejí se k nám po tisícovkách a navíc umí zpívat!

<p>Jedním ze znaků neodvolatelně nadcházejícího jara je okamžik, kdy se v nápadném počtu objeví hýlové obecní (Pyrrhula pyrrhula)</p>

Jedním ze znaků neodvolatelně nadcházejícího jara je okamžik, kdy se v nápadném počtu objeví hýlové obecní (Pyrrhula pyrrhula)


Reklama

I za mrazivých rán je něco ve vzduchu. A pak to přijde! Odkudsi shůry zazní vzrušené kovové kejhání, a když člověk pozvedne oči k nebi, spatří impozantní šípy divokých husí, které stejně neomylně jako střelka kompasu míří v přesných útvarech na sever. Hlasy divokých hus jsou polnicemi předjaří, kterými Vesna zahajuje svůj (zpočátku nesmělý, posléze frontální) útok zeleně a zpěvu. Našinec sice není strom, ale přesto ucítí v řečišti svých žil proudit opojnou mízu. A radost.

Zvuk jarních tamtamů

Dny se prodlužují, až to nedočkaví samečkové kosů černých (Turdus merula) a pěnkav obecných (Fringilla coelebs) prostě nemohou vydržet a spustí teritoriální písně z hloubi svých hrdélek. Ostatně ani před jejich jásavými písněmi nevládne tak docela ptačí ticho. I v zimě se přece ozývají všechny druhy sýkor, vrabci domácí (Passer domesticus), vrabci polní (Passer montanus), hrdličky zahradní (Streptopelia decaocto), červenky obecné (Erithacus rubecula), střízlíci obecní (Troglodytes troglodytes) i sojky obecné (Garrulus glandarius) a mnoho dalších druhů.

Někdo tvrdí, že jaro neodvolatelně nadchází, když se v nápadném počtu objeví hýlové obecní (Pyrrhula pyrrhula). Já naproti tomu věřím na tamtamy (či spíše kulometnou palbu) strakapoudů, kteří rozezní les i zahrady. Šplhaví opeřenci tak svým soupeřům i potenciálním partnerkám dávají na vědomí, že právě zde je jejich výsostné území. Vynalézaví samečkové dokonce přišli na to, že jejich staccatové bubnování je pro soky i samičky mnohem výraznější a hlasitější, když místo vyhnilých dutých větví a kmenů použijí ke své produkci stožáry vysokého napětí nebo oplechování lesních chat.

Březnová invaze

V březnu nás opouštějí impozantní desetitisícová hejna severských havranů polních (Corvus frugilegus) a z jižních zimovišť se vracejí stěhovaví ptáci. S trochou štěstí můžete pozorovat protahující jespáky bojovné (Philomachus pugnax), kteří u nás během tahu z jihu na sever odpočívají na zatopených polích a v mokřinách. Lze zahlédnout i hejna čítající kolem dvou tisíc jedinců.

K prvním skutečným navrátilcům tradičně patří skřivani polní (Alauda arvensis), kteří potvrzují platnost úsloví: „Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout“. Vedle skřivánků se velmi brzy objevují špačci obecní (Sturnus vulgaris), drozdi zpěvní (Turdus philomelos), ale také třeba čejky chocholaté (Vanellus vanellus).

Mezi nedočkavé navrátilce z jihu patří i čápi bílí (Ciconia ciconia), kteří především na svá hnízdiště na jihu Moravy často dorazí i na konci února. V březnu se k nám vracejí i konipasové bílí (Motacilla alba) a horští (Motacilla cinerea); konipas luční (Motacilla flava) přilétá až v dubnu. Dalšími březnovými navrátilci jsou bramborníčci černohlaví (Saxicola torquata), holubi hřivnáči (Columba palumbus). Okolí našich domovů oživí i běžní rehci domácí (Phoenicurus ochruros), jejichž barevnější příbuzní rehci zahradní (Phoenicurus phoenicurus) dorazí až později v dubnu.

Nejen ptačí měsíc

Podle charakteru počasí se převážně v jižních oblastech republiky mohou koncem března objevit i vlaštovky obecné (Hirundo rustica) a kukačky obecné (Cuculus canorus). V případě nevlídného počasí otálejí oba druhy s příletem až do dubna.

Život na vodních plochách svým březnovým návratem ozvláštní graciézní potápka roháč (Podiceps cristatus), čírka obecná (Anas crecca), čírka modrá (Anas querquedula), polák velký (Aythya ferina) a polák chocholačka (Aythya fuligula).

TIP: Ptačí kouzla s vejci – Neobyčejná tajemství obyčejných vajec

Při pátrání kolem tekoucích vod můžete již v březnu zastihnout při hnízdění skorce vodní (Cinculus sinclus), kteří si velká, kulovitá hnízda s okrouhlým vchodem složená z mechů a částí rostlin staví v dutinách strmých břehů, pod mosty či v kamenných zídkách.

Jestliže v březnu pátráte po ptácích v lokalitách, kde žije jelení zvěř, nezapomeňte se podívat i k zemi. Právě březen je totiž měsícem, kdy jeleni ve většině případů shazují parohy.

Kam za ptačími tuláky

Podle konkrétních lokalit se budou lišit přítomné ptačí druhy, ale jinak je ptáky možné pozorovat úplně všude. I když mám mezi nimi své oblíbence, žádný ptačí druh nepreferuji. Vždyť vrabec polní je svými životními projevy neméně zajímavý než třeba albatros nebo slípka takahe… Pociťuji radost i z těch „nejobyčejnějších“ ptáků, kteří našli kuráž a doprovázejí nás i do rušného a hlučného labyrintu měst.


Co možná o ptácích nevíte

Zoolog Wouter Halfwerk z Leiden University v Holandsku zjistil, že hlukové znečištění měst ovlivňuje etologii ptáků, kteří v městských aglomeracích žijí. Tak například samečkové sýkor koňader (Parus major), kteří vábí potencionální partnerky svým zpěvem, jsou přehlušováni městským hlukem, a tak musejí volit vyšší frekvence zpěvu. Tuto frekvenci však bohužel vnímá méně samiček. Verdikt je jasný: v lokalitách se zvýšeným hlukem je nižší porodnost sýkor koňader.

Ptáci ve sklech dalekohledu

Jan Hošek v knize Saola aneb Největší zoologické objevy posledních let píše: „Na počátku 19. století, v období romantismu, které znamenalo zásadní obrat v lidském nazírání na přírodu, se v Anglii postupně začala rodit nová záliba – birdwatching, tedy pozorování ptáků. Z komerčního hlediska je birdwatching jednoznačně sportem a například ve Spojených státech se o něm mluví jako o nejrychleji se rozvíjejícím sportovním odvětví, ve kterém se točí velké peníze. A jako každý sport žije nejen ve své rekreační, ale také ve vrcholové podobě. Ve Velké Británii a v USA například existují závody týmů, které soutěží v počtu nalezených ptačích druhů na vymezené ploše v rozmezí jednoho nebo více dnů. Úspěch v soutěži si někteří cení natolik, že si neváhají najmout pro tuto příležitost letadlo nebo vrtulník.“

Nezbývá než dodat, že i když zůstanete při zemi a budete se věnovat pozorování ptáků, kteří žijí přímo za našimi humny, zažijete mnoho malých dobrodružství, radosti i nečekaných poznání.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Epimetheus, jak jej zachytila americká sonda Cassini.

Vesmír

Malá mořská víla - socha na kodaňské promenádě.

Historie

Australané nemají snadný život: Žijí totiž na kontinentě, kde se je příroda s trochou nadsázky pokouší zabít každý den. 

Zajímavosti
Věda

Horký neptun GJ 3470b je odsouzený k vypaření

Vesmír

Podle vědců ze švédské technologické univerzity vede organické farmaření k většímu odlesňování.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907