Budou lidé schopni produkovat jed podobně jako hadi? Podle vědců je to možné

02.08.2021 - Vilém Koubek

Podle vědců mají lidé adekvátní genovou výbavu, aby podobně jako hadi dokázali v ústech produkovat jed

<p>Chtřestýšovec <strong><em>Protobothrops mucrosquamatus</em></strong> - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.</p>

Chtřestýšovec Protobothrops mucrosquamatus - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.


Reklama

Výzkumníci z National Academy of Sciences se vydali po stopách biologické schopnosti vytvářet v ústech jed: Bádání založili na studii chřestýšovce Trimeresurus mucrosquamatus a zmije Protobothrops mucrosquamatus, u níž produkci nebezpečné látky umožňují zhruba tři tisíce genů. Ke svému nemalému překvapení však odborníci zjistili, že podobnou výbavu má také řada dalších plazů i savců – včetně člověka.

TIP: Poodhalená plazí tajemství: Jak hadi přišli ke svému jedu?

V případě lidí se ovšem geny nestarají o tvorbu jedu, nýbrž slin. V současnosti tak na rozdíl od hadů či pavouků své nepřátele jedním kousnutím zlikvidovat nedokážeme. Nicméně z evolučního hlediska neexistuje důvod, proč by se u nás nemohla zmíněná dovednost v budoucnu rozvinout. Podle spoluautora studie Agneeshe Barua, doktoranda evoluční genetiky na Okinawském vědecko-technologickém institutu, máme v zásadě všechny potřebné stavební kameny na svém místě. Nyní záleží na evoluci, aby lidem tuto schopnost rozvinula.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907