Budoucnost krajně nejistá: 5 panovníků s nejkratší dobou v úřadu

04.05.2019 - Vilém Koubek

Zatímco někteří králové vydrželi na svých trůnech větší část svého života, historie zná i vladaře, kterým koruna patřila jen chvíli. Obvykle se stali obětmi zrad, vražedných atentátů nebo nevyléčitelných nemocí

<h3>Dražba trůnu </h3><p><strong>Didius Julianus</strong><br /><strong>v úřadu:</strong> 66 dní | <strong>kde:</strong> Řím</p><p>Zatímco následníci trůnu obvykle bývají určeni pokrevní linií nebo mocenskými okolnostmi, v případě římského císaře <strong>Didia Juliana</strong> rozhodly peníze. Jeho předchůdce – <strong>Publia Helvia Pertinaxe</strong> – zavraždila pretoriánská garda, která se poté rozhodla římský trůn vydražit a o získané peníze se podělit. Julianus nabídl nejvyšší částku a 28. března 193 si tak koupil postavení císaře. Senát sice jeho statut nakonec akceptoval, nicméně veřejnosti se změna nezamlouvala a provincie se proti němu rovnou vzbouřily. <strong>Odkoupením trůnu tak Didius rozpoutal občanskou válku, která 1. června vyvrcholila jeho svržením – pouhý den po sesazení z úřadu byl navíc i úkladně zavražděn</strong>.</p>

Dražba trůnu 

Didius Julianus
v úřadu: 66 dní | kde: Řím

Zatímco následníci trůnu obvykle bývají určeni pokrevní linií nebo mocenskými okolnostmi, v případě římského císaře Didia Juliana rozhodly peníze. Jeho předchůdce – Publia Helvia Pertinaxe – zavraždila pretoriánská garda, která se poté rozhodla římský trůn vydražit a o získané peníze se podělit. Julianus nabídl nejvyšší částku a 28. března 193 si tak koupil postavení císaře. Senát sice jeho statut nakonec akceptoval, nicméně veřejnosti se změna nezamlouvala a provincie se proti němu rovnou vzbouřily. Odkoupením trůnu tak Didius rozpoutal občanskou válku, která 1. června vyvrcholila jeho svržením – pouhý den po sesazení z úřadu byl navíc i úkladně zavražděn.

<h3>Zardoušen bojary </h3><p><strong>Fjodor II. Borisovič</strong><br /><strong>v úřadu:</strong> 49 dní | <strong>kde:</strong> Rusko</p><p><strong>Fjodor II. Borisovič</strong> se stal ruským carem už v šestnácti letech. Ačkoliv mu jeho otec Boris Godunov připravoval trůn a obklopoval ho spolehlivými lidmi, <strong>ani oni nedokázali udržet chlapce naživu. Jeho vláda trvala od 23. dubna do 10. června 1605 a odehrála se v kulisách zrady</strong>. O „svůj“ trůn se totiž přihlásil konkurent mladého cara, který se vydával za syna vladaře Ivana Hrozného. Muž dnes známý jako <strong>Lžidimitrij I.</strong> byl velmi schopný a bezohledný – podařilo se mu zburcovat skupinu šlechtických bojarů, kteří se vzepřeli vládě Fjodora Borisoviče. Vzbouřencům se podařilo proniknout do Kremlu a mladíka i s jeho matkou zajali. <strong>Nakonec je oba 20. června uškrtili. Lžidimitrij, který usedl na prázdný trůn, pak nechal Fjodora spolu s těly jeho rodičů pochovat bez jakýchkoliv poct v moskevském Varsonofjevském klášteře</strong>. Sám se však z dobytého trůnu dlouho neradoval – po roce ho nechala zavraždit jiná skupina bojarů.</p>

Zardoušen bojary 

Fjodor II. Borisovič
v úřadu: 49 dní | kde: Rusko

Fjodor II. Borisovič se stal ruským carem už v šestnácti letech. Ačkoliv mu jeho otec Boris Godunov připravoval trůn a obklopoval ho spolehlivými lidmi, ani oni nedokázali udržet chlapce naživu. Jeho vláda trvala od 23. dubna do 10. června 1605 a odehrála se v kulisách zrady. O „svůj“ trůn se totiž přihlásil konkurent mladého cara, který se vydával za syna vladaře Ivana Hrozného. Muž dnes známý jako Lžidimitrij I. byl velmi schopný a bezohledný – podařilo se mu zburcovat skupinu šlechtických bojarů, kteří se vzepřeli vládě Fjodora Borisoviče. Vzbouřencům se podařilo proniknout do Kremlu a mladíka i s jeho matkou zajali. Nakonec je oba 20. června uškrtili. Lžidimitrij, který usedl na prázdný trůn, pak nechal Fjodora spolu s těly jeho rodičů pochovat bez jakýchkoliv poct v moskevském Varsonofjevském klášteře. Sám se však z dobytého trůnu dlouho neradoval – po roce ho nechala zavraždit jiná skupina bojarů.

<h3>Umírající vladař </h3><p><strong>Milan Obrenović II.</strong><br /><strong>v úřadu:</strong> 26 dní | <strong>kde:</strong> Srbsko</p><p>Srbský vládce <strong>Milan Obrenović II.</strong> se stal obětí nešťastných okolností, jelikož jeho otec nedokázal unést skutečnost, že mu do řízení země zasahuje sultán z Cařihradu. Nakonec 13. června 1839 abdikoval a Milan, coby jeho nejstarší syn, musel usednout na trůn. <strong>Už od dětství však neměl zrovna pevné zdraví a do vlády nastoupil prakticky na smrtelné posteli. Za 26 dní v úřadě nevydal žádné zákony, ani se nepustil do zavádění královských změn. Během panování totiž upadl do bezvědomí, ze kterého se už neprobral</strong>. Zemřel 8. července a na trůn usedl jeho mladší bratr Michal Obrenović III., který pokračoval v protiturecké politice jejich otce.</p>

Umírající vladař 

Milan Obrenović II.
v úřadu: 26 dní | kde: Srbsko

Srbský vládce Milan Obrenović II. se stal obětí nešťastných okolností, jelikož jeho otec nedokázal unést skutečnost, že mu do řízení země zasahuje sultán z Cařihradu. Nakonec 13. června 1839 abdikoval a Milan, coby jeho nejstarší syn, musel usednout na trůn. Už od dětství však neměl zrovna pevné zdraví a do vlády nastoupil prakticky na smrtelné posteli. Za 26 dní v úřadě nevydal žádné zákony, ani se nepustil do zavádění královských změn. Během panování totiž upadl do bezvědomí, ze kterého se už neprobral. Zemřel 8. července a na trůn usedl jeho mladší bratr Michal Obrenović III., který pokračoval v protiturecké politice jejich otce.

<h3>Poprava místo korunovace  </h3><p><strong>Jana Greyová</strong><br /><strong>v úřadu:</strong> 10 dní | <strong>kde:</strong> Anglie</p><p>Ačkoliv byla jednou z nejvzdělanějších žen 16. století, hlavní přednost lady <strong>Jany Greyové</strong> (praneteře Jindřicha VIII. Tudora) spočívala v její protestantské víře. Anglický král <strong>Eduard VI.</strong> měl sice dvě dcery, ale obě se hlásily k římskokatolické církvi, což panovník nehodlal tolerovat a vyřadil je ze své následnické linie. Když pak 6. července 1553 zemřel, nastoupila na jeho místo Jana – její vláda však trvala pouze od 10. do 19. července. <strong>Marii, jedné z právoplatných Eduardových dcer, se totiž povedlo přetáhnout na svou stranu veřejnost, aristokracii i radu vlády Anglie. Jana tak byla namísto korunovace uvězněna a posléze popravena</strong>. </p>

Poprava místo korunovace  

Jana Greyová
v úřadu: 10 dní | kde: Anglie

Ačkoliv byla jednou z nejvzdělanějších žen 16. století, hlavní přednost lady Jany Greyové (praneteře Jindřicha VIII. Tudora) spočívala v její protestantské víře. Anglický král Eduard VI. měl sice dvě dcery, ale obě se hlásily k římskokatolické církvi, což panovník nehodlal tolerovat a vyřadil je ze své následnické linie. Když pak 6. července 1553 zemřel, nastoupila na jeho místo Jana – její vláda však trvala pouze od 10. do 19. července. Marii, jedné z právoplatných Eduardových dcer, se totiž povedlo přetáhnout na svou stranu veřejnost, aristokracii i radu vlády Anglie. Jana tak byla namísto korunovace uvězněna a posléze popravena. 

<h3>Rodinné krveprolití</h3><p><strong>Dípéndra Bír Bikram Šáh<br />v úřadu:</strong> 3 dny | <strong>kde:</strong> Nepál</p><p>Vladařský příběh nepálského prince <strong>Dípéndry Bír Bikram Šáha</strong> je prostoupen tajemstvím a konspiracemi. Tento třináctý král usedl na  růn poté, co 1. června 2001 na královské oslavě rozpoutal masakr a zastřelil deset členů své rodiny. <strong>Po krveprolití zůstalo naživu tak málo rodinných příslušníků, že byl jmenován panovníkem, ačkoliv se tou dobou nacházel v kómatu. Svým zraněním nakonec po třech dnech podlehl</strong>. Dodnes přitom neznáme motiv jeho činu a badatelé poukazují na řadu nesrovnalostí. Při zmíněné oslavě byla oslabena královská ochranka a Dípéndra si prostřelil levý spánek, ačkoliv byl pravák. Vyšetřování tohoto masakru navíc trvalo pouhé dva týdny a hlavně se obešlo bez kvalitního ohledání místa činu. </p>

Rodinné krveprolití

Dípéndra Bír Bikram Šáh
v úřadu:
3 dny | kde: Nepál

Vladařský příběh nepálského prince Dípéndry Bír Bikram Šáha je prostoupen tajemstvím a konspiracemi. Tento třináctý král usedl na  růn poté, co 1. června 2001 na královské oslavě rozpoutal masakr a zastřelil deset členů své rodiny. Po krveprolití zůstalo naživu tak málo rodinných příslušníků, že byl jmenován panovníkem, ačkoliv se tou dobou nacházel v kómatu. Svým zraněním nakonec po třech dnech podlehl. Dodnes přitom neznáme motiv jeho činu a badatelé poukazují na řadu nesrovnalostí. Při zmíněné oslavě byla oslabena královská ochranka a Dípéndra si prostřelil levý spánek, ačkoliv byl pravák. Vyšetřování tohoto masakru navíc trvalo pouhé dva týdny a hlavně se obešlo bez kvalitního ohledání místa činu. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedním z velkých problémů trofejního lovu je fakt, že lovcům jde o velikost trofeje. K lovu jsou vybírány největší kusy, které mají nenahraditelnou genetickou hodnotu.

Příroda
Zajímavosti

Pilát Ponský ukazuje Ježíše davům na obrazu Ecce Homo od Antonia Ciseriho

Historie

Australský badatel Mark Meekan se žralokem obrovským

Věda

Zborcená a protažená galaxie NGC 7714 ze souhvězdí Ryb, po srážce s galaxií NGC 7715. Ve výřezu výtrysk z jádra galaxie TXS 2116−077 v infračerveném spektru.

Vesmír

Renault FT-17 představoval nejpokrokovější konstrukci prvoválečných tanků

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907