Bylo zakázané ovoce ze Stromu poznání v rajské zahradě skutečně jablko?

29.03.2021 - Stanislav Mihulka

Kniha Genesis, první část Starého zákona, nabízí zajímavý botanický problém. Týká se Stromu poznání a jeho zakázaného ovoce. Skutečně si Adam s Evou pochutnali na jablku, nebo okusili něco úplně jiného?


Reklama

Podle biblické knihy Genesis roste uprostřed rajské zahrady „Strom poznání dobra a zla“. Adam a Eva měli zapovězeno jíst jeho plody, jak ale známo, tak úplně to nevyšlo. Had přesvědčil Evu, aby ochutnala a ta se navíc o svou kořist neváhala podělit s Adamem. Trest za nedodržení božího zákazu byl rychlý – Eva se i s Adamem a s hadem pakovali z Ráje. Samotný „Strom poznání“ bývá dnes nejčastěji vyobrazován jako jabloň, a oním ovocem, které Eva s Adamem měli pozřít, tak muselo být jablko. Odpovídá to ale původní biblické verzi?

Podle rabína Ariho Zivotofskyho, neurovědce izraelské Bar-Ilan University, hebrejská Bible ve skutečnosti neuvádí, o jaký plod se konkrétně jedná. Ve hře je několik možností, ale jablko mezi nimi možná trochu překvapivě není. V knize Genesis je použit hebrejský výraz peri, který ovšem znamená obecně plod, jak tehdy, tak i v moderní hebrejštině. Jde tedy o „plod ze Stromu poznání“.

Co ve skutečnosti ochutnali Adam s Evou?

Podle Zivotofskyho se v komentářích ke Genesis, tedy v Talmudu, objevují názory, že ve skutečnosti šlo o fíky, a že Stromem poznání tak musel být fíkovník. Tato verze se nabízí, neboť Adam s Evou měli po pozření zakázaného plodu zakrýt svou nahotu právě listy fíkovníku. Další zmiňovanou možností je pšenice, protože hebrejské chitah je podobné hebrejskému výrazu pro hřích cheit. Někteří z rabínů jsou ale přesvědčeni, že ve skutečnosti šlo o hrozny révy, případně o plody etrogu, což je hořké ovoce citrusu cedrátu, připomínající velký citron, který má význam v hebrejských obřadech.

TIP: Nová teorie o stvoření Evy vyvolala skandál mezi odborníky i věřícími

Jak se tedy stalo, že se v dnešní době Strom poznání spojujeme s jabloní? Zřejmě podobně, jak tomu bylo i v řadě dalších podivností v biblickém textu. Nejspíš za to může špatný či nepřesný překlad.

Podle Roberta Appelbauma ze švédské University v Uppsale to začalo v roce 382 našeho letopočtu, když papež Damasus I. pověřil Jeronýma, aby přeložil Bibli do latiny. Mimochodem oba byli později prohlášeni za svaté. Jeroným při překladu použil latinský výraz „malum“, což znamená „plod“ a zároveň také „zlo“, což byl asi důvod, proč si Jeroným vybral právě toto slovo. Problém ale je, že to znamená i „jablko“, a tak to celé nejspíš vzniklo.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedna z mumií nalezených u stratovulkánu Llullaillaco na argentinsko-chilských hranicích.

Věda

Korunní princ Vilém Oranžský (1840–1879) byl bystrý a inteligentní chlapec. Byl vychováván v přísném viktoriánském duchu, což pro něj ale znamenalo pohromu.

Historie
Reklama

Snímek pořízený zařízením Extreme Ultraviolet Imager z letošního března ukazuje Slunce na vlnové délce 17 nanometrů. Jedná se o vlnovou délku, kterou vydává plyn o teplotě kolem jednoho milionu stupňů.

Vesmír

Ralská pahorkatina a její nejvyšší vrchol – hora Ralsko (696 m). (foto: Wikimedia Commons, Mirek256CC BY-SA 3.0)

Příroda

Malý Barrett se svou objednávkou cheeseburgerů.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907