Časovaná asijská bomba: Svět čelí nové chorobě ohrožující obojživelníky

20.11.2020 - Jaroslav Petr

Svět čelí nové chorobě ohrožující obojživelníky. V rámci Evropy se výskyt nemoci zatím omezuje jen na malé území, ale je zřejmě jen otázkou času, kdy propukne v plné síle. Lidská nečinnost může přijít obojživelníky hodně draho

<p>Nákaza smrtící „mlokožravou“ plísní se v Evropě poprvé projevila v populaci <strong>mloků skvrnitých</strong> <em>(Salamandra salamandra)</em> na březích řeky Mázy u nizozemského Maastrichtu.</p>

Nákaza smrtící „mlokožravou“ plísní se v Evropě poprvé projevila v populaci mloků skvrnitých (Salamandra salamandra) na březích řeky Mázy u nizozemského Maastrichtu.


Reklama

Milovníci přírody z nizozemského Maastrichtu znepokojeně sledovali mloky skvrnité (Salamandra salamandra) žijící v rezervaci kolem břehů řeky Mázy. Těla těchto nádherných obojživelníků byla pokryta boláky a zvířata se pohybovala malátně a s viditelnými obtížemi. V tůních a na březích ležela mrtvá těla jedinců, kteří už svému trápení podlehli. 

Je pachatelem žabí vrah?

Nemocní mloci se dostali do pracovny veterinářky An Martelové z Gentské university v Merelbeke. Ta záhy odhalila, že boláky na kůži vyvolává plíseň. Její „hrnečkovité“ spóry naznačovaly, že by mohlo jít o plíseň Batrachochytrium dendrobatidis. Ta od konce 80. let decimuje žáby na všech kontinentech. Pochází z Afriky, odkud se rozšířila s žábami drápatkami africkými (Xenopus laevis). 

Tento druh žab byl v polovině minulého století hojně používán k těhotenským testům. Z reakce žab se dalo usoudit, jestli moč žen obsahuje hormony prozrazující těhotenství nebo nikoli. Proto se drápatky z jejich jihoafrické domoviny vyvážely do celého světa a s nimi nepozorovaně putovala i plíseň Batrachochytrium dendrobatidis. Drápatkám neublížila, ale napadala kůži žab z jiných kontinentů. Povrch těla přitom u obojživelníků sehrává důležitou roli při hospodaření organismu s vodou i při dýchání. Plíseň zdecimovala velké množství žab, nejeden druh se ocitl na pokraji vymření a některé už dokonce zmizely z povrchu země. An Martelová ale věděla, že čolci a mloci jsou vůči žabí plísni Batrachochytrium dendrobatidis odolní. Co tedy mloky z břehů Mázy postihlo?

Smrt přichází z Asie

Detailnější analýzy odhalily, že mloky napadla plíseň patřící do bližšího příbuzenstva původce „žabího moru“. Dostala vědecké jméno Batrachochytrium salamandrivorans. Do češtiny si můžeme tento dlouhý název volně přeložit jako „plíseň mlokožrout“. I když jsou si žabí a mločí plísně blízké, dělí je více než 65 milionů roků samostatné evoluce. Znamená to, že jejich společný předek obýval Zemi už s dinosaury. 

O tom, že „mlokožrout“ představuje pro obojživelníky reálné nebezpečí, svědčí velmi výmluvně masové vymírání mloků skvrnitých kolem Mázy. Choroba se už přenesla i na druhou stranu vodního toku do Belgie a pokračuje tam v díle zkázy. Odkud se nemoc do Nizozemí dostala? Kam a jakými cestami až se rozšířila? Jaké druhy obojživelníků ohrožuje? To jsou klíčové otázky pro osud mnoha obojživelných tvorů.

V Evropě byl výskyt plísně Batrachochytrium salamandrivorans zatím zaznamenám je okolo řeky Mázy v Nizozemí a Belgii. Nikde jinde evropští obojživelníci neonemocněli. Rozsáhlé pátrání neodhalilo plíseň ani na americkém kontinentě. Pozitivní jsou ale vzorky odebrané mlokům a čolkům v jihovýchodní Asii a Japonsku. Tam je zřejmě plíseň doma. Asijské druhy obojživelníků sice nesou plíseň a její spory na těle, ale nejsou na nich patrné nejmenší známky onemocnění. I to ukazuje na asijský původ plísně. Tamější obojživelníci s ní už žijí tak dlouho, že se jí přizpůsobili a jsou k ní odolní. Nepřímo to dokládá i nález plísně na 150 let starém muzejním exponátu čolka okinawského (Cynops ensicauda).

Postup letmým dotykem

Do Nizozemí se plíseň Batrachochytrium salamandrivorans nejspíš dostala s asijskými obojživelníky, kteří se ve velkém dovážejí pro zájmové chovy teraristů. Například mezi chovateli velmi oblíbených čolků východních (Hypselotriton orientalis) se jen do Spojených států dovezlo v letech 2001–2009 asi 2,3 milionu kusů. Britští vědci prověřovali obojživelníky importované z Asie. Vyšetřili zvířata ve skladech exportních firem, obojživelníky dopravené z Asie na londýnské letiště Heathrow a zvířata v některých obchodech s domácími mazlíčky. Na kůži tří pačolků vietnamských (Paramesotriton deloustali) dovezených z Asie odhalili spory plísně Batrachochytrium salamandrivorans. Je tedy jisté, že v chovech asijských obojživelníků se smrtící „mlokožravá“ plíseň vyskytuje. 

Za druhy, s nimiž může být plíseň snadno dovezena, považují odborníci i čolka ohňobřichého (Cynops pyrrhogaster) a čolka modroocasého (Cynops cyanurus). Je zřejmě jen otázka času, kdy mlokožrout unikne z nakažených chovů exotických zvířat do volné přírody. Vědci prokázali, že stačí, aby se zdravý mlok skvrnitý jen otřel o kůži asijského „bacilonosiče“ čolka ohňobřichého. Tímto letmým dotykem se zvíře nakazí, onemocní a uhyne. 

Kdo je v ohrožení?

Početný mezinárodní tým vědců testoval, které druhy obojživelníků jsou k nové smrtící plísni vnímavé. Naštěstí se ukázalo, že žáby této nové hrozbě vzdorují. To je pozitivní zpráva, protože žáby by po celosvětové kalamitě s plísní Batrachochytrium dendrobatidis další „morovou ránu“ zřejmě neunesly.

Horší je situace mezi evropskými čolky a mloky. Kromě mloka skvrnitého plíseň spolehlivě zabíjí i čolka horského (Ichthyosaura alpestris) a čolka velkého (Triturus cristatus), kteří se vyskytují i na území České republiky. Z obojživelníků, jejichž areál zasahuje i na naše území, vzdoruje „mlokožroutovi“ čolek hranatý (Lissotriton helveticus)

Američtí obojživelníci se zdají být k plísni Batrachochytrium salamandrivorans obecně odolnější. Ale i v Novém světě žijí obojživelníci, pro něž je choroba smrtelná. Patří k nim například mlok taricha skvrnitá (Taricha granulosa) nebo čolek zelenavý (Notophthalmus viridescens). Zatím byla otestována vnímavost k chorobě jen u malého počtu druhů obojživelníků, a tak skutečný rozsah hrozby spíše jen tušíme. 

TIP: Krása obojživelných zvířat: Podivuhodní tvorové země a vody

Logicky se nabízí otázka, zda a jak můžeme „mlokožroutovi“ zabránit v postupu. Zcela jistě bude nutné kontrolovat dovoz obojživelníků z Asie. Lidská nečinnost může přijít obojživelníky a celou přírodu hodně draho. „Pokud nic nepodnikneme, pak to znamená, že ignorujeme lekci, kterou jsme dostali od plísně Batarachochytrium dendrobatidis,“ konstatuje americký zoolog Joseph Mendelson.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907