Červená, žlutá a zelená: Kde se vzal semafor?

30.04.2022 - redakce 100+1

Červená, žlutá, zelená. Tři barvy, které nám již více než 150 let usnadňují dopravu a cestování. Kde vlastně semafory vznikly?


Reklama

Světelná signalizační zařízení se poprvé dostala do provozu 10. prosince 1868 v Londýně před sídlem parlamentu na křižovatce ulic Bridge, Great George a Parliament. Jednalo se o plynové lampy se třemi semaforovými rameny. Semafory však tou dobou už přes dvacet let sloužily v železniční dopravě – poprvé se objevily roku 1842 rovněž v Londýně. Půjdeme-li ještě dále, dostaneme se až k optickému telegrafu, který vyvinul Francouz Claude Chappe v roce 1792. Síť 556 těchto semaforových stanic se používala ve vojenské a státní správě.

První nasazení elektrického semaforu se dočkal v roce 1912 americký Cleveland. O jeho řízení se zpočátku staral policista. O 10 let později již byly americké semafory vybavené automatickými časovači. 

Za první elektrickou (křižovatkovou) světelnou signalizaci v Evropě je považována 8,5 metru vysoká pětiboká věž s kabinou v horní části, která byla postavena roku 1924 na křižovatce Potsdamer Platz v Berlíně. Barevné signály byly umístěny nad kabinou a jednotlivé barvy byly vodorovně vedle sebe. Fáze ručně přepínal policista sedící v kabině. V Praze se první světelná signalizace objevila v roce 1927 na křižovatce ulic Hybernská, Dlážděná a Havlíčkova u dnešního Masarykova nádraží. Stejně jako v Berlíně i v Praze šlo o ručně přepínaný semafor.

TIP: Den, kdy „přijelo metro“: Londýnské metro funguje už více než 150 let

Prapředkem semaforů se pak zřejmě stal vlajkový telegraf, jenž odlišnými pozicemi dvou vlajek vyjadřoval různé symboly. Využívá se přitom dodnes – zejména na lodích. Výraz „semafor“ se odvozuje od řeckého „séma“ neboli „znak“ a latinského „fero“, tedy „nosím“, a doslova tak znamená „nositel znaku“

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kopcovitá krajina Bílých Karpat státní kontrole dlouho unikala. Náročný terén úředníky od návštěv odrazoval. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Jediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan WilsonCC BY-SA 2.0)

Válka

Kmen Bójů neobýval pouze střední Evropu. Mnohem silnější větev žila v severní Itálii, takzvané Předalpské Galii, kde bojovali s Římany, a dokonce je několikrát porazili.(ilustrace: © Martina Nacházelová - se souhlasem k publikování)

Historie

Podle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts LaboratoryCC0)

Vesmír

Lesní požár na konci permu

Věda

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907