České stopy v Bavorsku: Kdo odpočívá na mnichovských hřbitovech?

09.02.2021 - Jiří Martínek

Bavorská metropole Mnichov má v českých dějinách neblahé jméno – hlavně kvůli mnichovskému diktátu ze září 1938. Přitom to ale tradičně bylo důležité centrum, které lákalo mnoho osobností i z českých zemí. Hned několik z nich tu také dožilo a jejich hrob najdeme na některém ze zdejších hřbitovů


Reklama

Častokrát se pochopitelně jednalo o naše německy mluvící rodáky, kteří v 19. a první polovině 20. století vytvářeli propojené společenství německé vědy a kultury neohlížející se na politické hranice.

Slavný fyzik i sabeista

Hlavní mnichovské hřbitovy nesou jména podle světových stran. Severně od centra tak najdeme Nordfriedhof a zde na českou stopu narazíme v oddělení 94. Pod náhrobkem, připomínajícím vázu, byl pohřben filozof a fyzik Ernst Mach (1838–1916), rodák z Chrlic u Brna, profesor pražské a vídeňské univerzity, jehož jménem se označuje mimo jiné poměr rychlosti pohybu tělesa a rychlosti zvuku (1 Mach). 

Naopak na druhé straně od centra je Südfriedhof, asi nejvýznamnější mnichovské pohřebiště: zde jsou pohřbeni například Ohm, Frauenhofer či Liebig, řada významných architektů, ale také jeden pražský rodák – Alois Senefelder (1771–1834), vynálezce litografie (kamenotisku).

Kdybychom po stejné ulici – Thalkirchenerstr. – pokračovali o hodně dál k jihozápadu, až za stanici metra Brudermühlstraße, tak číslo 240 má starý židovský hřbitov. Na něm je pohřben filolog, cestovatel a zakladatel sabeistiky (vědy o Jemenu) a rodák z Podbořanského Rohozce Eduard Glaser (1855–1908). Bohužel hřbitov je dlouhodobě uzavřen a smí se na něj jen na povolení, nebo (vzácně) s organizovanou exkurzí…

Smír Lesního hřbitova

Asi nejhezčím z mnichovských hřbitovů pak je Waldfriedhof (Lesní hřbitov), ležící na jihozápadě města, u stanice metra Holzapfelkreuth. Rozsáhlý lesopark, kde jsou jednotlivé náhrobky jakoby roztroušeny mezi vzrostlými stromy, se stal místem posledního odpočinku například fyzika Wernera Heisenberga, kontroverzní „Hitlerovy filmařky“ Leni Riefenstahlové nebo neméně rozporuplného ukrajinského nacionálního politika Stěpana Bandery. Ale najdeme tu také dvojici hrobů se vztahem k českému prostředí. 

TIP: Láska za časů nacismu: Proč Lída Baarová podlehla Goebbelsovi?

Hned vedle sebe tu totiž na první pohled paradoxně leží Rudolf Lodgman von Auen (1877–1962) a Lev Prchala (1892–1963). Královéhradecký rodák Lodgman von Auen byl dlouholetým předákem sudetských Němců, zatímco generál Prchala prošel ruskými legiemi a za mnichovské krize patřil k hlavním odpůrcům kapitulace před nacistickým Německem. Během války se postavil do opozice proti Edvardu Benešovi, z britského exilu se nevrátil a v roce 1950 podepsal memorandum o spolupráci právě se sudetskými Němci – v zásadě chtěl vyměnit jejich návrat za společný boj proti komunistům. Cesty obou politiků se tak nakonec symbolicky sešly i pod náhrobky v hřbitovním oddělení 237. Příznačně je na tom Prchalově český nápis: Kde domov můj? 

Konkurenti českých králů

V mnichovských kostelích nalezla věčný odpočinek většina bavorských vládců, mezi nimi i Ludvík Bavor († 1347), zprvu spojenec, později velký soupeř Jana Lucemburského a Karla IV. Jeho hrob je v kostele Panny Marie.

Dále tu leží Maxmilián Bavorský († 1651), vítěz z bitvy na Bílé hoře, jenž je pohřben v renesančním kostele sv. Michala. Jeden z kurfiřtů, Karel Albrecht, byl jako sok Marie Terezie v roce 1741 prohlášen za českého krále a holdovala mu většina českých šlechticů. I jeho hrob je v Mnichově, a to v kryptě teatinského kostela sv. Kajetána.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

S rostoucím počtem flexitariánů, tedy lidí, kteří jedí maso jen zřídka, a silnějším obavám z dopadu masa na životní prostředí, se zvyšuje i potenciál rostlinných alternativ.

Revue

Program na záchranu zemědělství beží v Kalifornii už dvacet let. Kolaps se možná podaří zpomalit.

Zajímavosti

Tank Matilda postupuje Západní pouští během operace Compass.

Válka
Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907