Český paromobil: Kdo jako první u nás vyráběl auta poháněná párou?

18.04.2021 - Zuzana Teličková a Hana Drnovská

<p><strong>Škoda Sentinel</strong> v Košicích v roce 1939. Vůz byl vybaven stojatým parním kotlem a dvouválcovým parním strojem o výkonu 52 kW (70 HP), uloženým před zadní nápravou.</p>

Škoda Sentinel v Košicích v roce 1939. Vůz byl vybaven stojatým parním kotlem a dvouválcovým parním strojem o výkonu 52 kW (70 HP), uloženým před zadní nápravou.


Reklama

V České republice sice nikdy neexistovala automobilka, která by se specializovala na paromobily, měli jsme tu ale konkrétní modely s parním pohonem. Jako úplně první můžeme uvést parou hnaný automobil českého konstruktéra Josefa Božka, který svůj „paromobil“ zkonstruoval již v roce 1815, nedlouho poté, co se k nám dostal první parní stroj. Vůz se však nijak výrazně nerozšířil – mimo jiné proto, že při předváděcí akci, kde Božek prezentoval i svoji parní loď, někdo ukradl pokladnu s vybraným vstupným. Zadlužený konstruktér poté výrobek zničil a na páru zanevřel. 

TIP: Plnou parou vpřed: Parníky brázdí české vody již více než 200 let

Mnohem většího úspěchu dosáhlo české parní auto Škoda Sentinel. Tento malý nákladní automobil se ve Škodových závodech začal vyrábět v roce 1924 pod anglickou licencí a úspěšně se pak vyvážel až do roku 1935. Jeho hmotnost činila 5 tun, dosahoval výkonu 52 kW a nevadil ani malý akční rádius vozu 40 km při rychlosti 15–25 km/h. Větší problém představoval čas nutný k uvedení paromobilu do provozuschopného stavu. Příprava vyžadovala asi 30 minut: bylo potřeba doplnit vodu, zatopit pod kotlem a promazat motor.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907