Cesta na rudou planetu: Elon Musk odhalil podrobnosti o osídlení Marsu

30.09.2016 - Martin Reichman

Jak dlouho potrvá cesta k Marsu a kolik bude stát letenka? Kdy vyrazí první osadníci a poletí Elon Musk s nimi?

Cesta na Mars -<p>První osadníci by se na rudou planetu měli podívat již v roce 2025. </p>
Cesta na Mars -

První osadníci by se na rudou planetu měli podívat již v roce 2025. 


Reklama

Elon Musk přestavil své smělé plány na konferenci Making Humans a Multiplanetary Species, která se uskutečnila v mexickém Guadalajara. Vedle plánů na kolonizaci Marsu zmínil i možnost kolonizace Saturnova měsíce Enceladu.

Výkonné motory a obří raketa

Lidské kolonizátory má na Mars dopravit nový typ supervýkonné rakety Interplanetary Transport Systém (ITS). První prototyp rakety by mohl být hotový do čtyř let. Raketa ITS má být osazena 42 motory typu Raptor, jejichž prototyp nedávno prošel úspěšnou zkouškou. Motory mají raketě dodat zcela bezprecedentní nosnost 550 tun (pro srovnání nosnost rakety Saturn V je 140 tun, nosnost rakety Delta IV Heavy 26 tun). 

Raketa má podle plánů Elona Muska nejprve dopravit vesmírnou loď na oběžnou dráhu, a poté se vrátit zpět na Zem. Následně znovu několikrát odstartuje s nákladním modulem, který čekající loď zásobí palivem potřebným pro cestu na Mars a zpět. Samotná kosmická loď má být 50 metrů vysoká a v průměru má měřit 17 metrů. 

Kolik stojí cesta na Mars

Vedle technických možností je pochopitelně důležitá také cena. Finální cena letenky by mohla podle Muska vyjít na 200 tisíc dolarů na osobu, což je cena rodinného domku ve Spojených státech. Podstatně vyšší náklady si ale vyžádá samotný vývoj rakety. Šéf SpaceX náklady na vývoj první funkční verze odhaduje na optimistických 10 miliard dolarů (asi 240 miliard korun), ve skutečnosti ale bude cena nejméně dvakrát až třikrát vyšší.

Investici takového rozsahu si ale nemůže dovolit ani takový superboháč jakým je Elon Musk. Současné investice jeho SpaceX se pohybují v řádu desítek milionů dolarů a do konce roku 2020 mají být ve výši 300 milionů ročně. Musk každopádně věří, že ke snížení nákladů v budoucnu přispějí nové, lehčí materiály a zejména znovu použitelné technologie. Financování takto velkého projektu se podle něj neobejde bez přispění z veřejných rozpočtů a počítá i se zapojením veřejnosti prostřednictvím crowdfundingových kampaní. Do financování kolonizace Marsu by se v rámvi světového veřejno-privátního konsorcia mohla vedle Spojených států zapojit i Evropa, Čína a ropné blízkovýchodní velmoci.

Úžasné dobrodružství

Cílem Muskova snažení je bezpečně a opakovaně dopravovat kolonizátory na povrch Marsu. Ti první by se na rudou planetu měli podívat již v roce 2025. Zkušební přistání kosmické lodi by se mělo konat o sedm let dřív, tedy v roce 2018. Na rozdíl od minimalistických posádek při cestě k Měsíci počítají Muskovy plány s dopravou až 100 pasažérů najednou. Později dokonce s dvojnásobným množstvím cestujících přičemž do roku 2060 by na planetě podle Muskových velmi optimistických odhadů mohl žít až milion lidí. Samotná cesta by měla trvat okolo tří měsíců a rakety by ze Země startovaly každé dva roky.

Bude Elon Musk mezi prvními osadníky? On sám na to přímo zatím neodpověděl, nicméně nezdá se to příliš pravděpodobné. „Myslím, že první marťanská výprava bude opravdu velmi nebezpečná. Každopádně půjde o úžasné dobrodružství,“ odpověděl Musk na dotaz z publika, kdo budou první pasažéři.

  • Zdroj textu:

    SpaceX, arstechnica.com

  • Zdroj fotografií: SpaceX

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velká část záběrů pochází ze záznamů námořních stíhacích letounů F-18 Hornet / Super Hornet. A jak tajemné stroje vypadají? Podle záběrů mají plochý, talířovitý tvar.

Zajímavosti

Postava za štítem s technologií Quantum Stealth zmizí jako mávnutím kouzelného proutku.

Věda
Zajímavosti
Vesmír

Útočných děl StuG III vzniklo více než 9 250 či dokonce možná přes 10 000 kusů

 

Válka

Rezistentních infekcí nebezpečně rychle přibývá.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907