Chcete mít dlouhý život? Badatelé zjistili, co je pro dlouhověkost nejdůležitější

20.04.2018 - Stanislav Mihulka

Podle rozsáhlého výzkumu, prováděného ve 174 zemích světa, není bohatství tím hlavním, co určuje délku lidského života


Reklama

Průměrná délka života ve Spojených státech v poslední době mírně poklesla a ve Velké Británii stagnuje. Přesto ale žijeme déle, než kdykoliv předtím v lidské historii. Od roku 1900 se průměrný lidský život prodloužil více než dvojnásobně.

Peníze, nebo vzdělání?

Co je hlavní příčinou této dlouhověkosti? Odborníci se už dlouho dohadují o dvou zásadních teoriích, které se snaží vysvětlit tento ohromující skok v délce života našeho druhu. První z těchto teorií navrhl v roce 1975 Samuel Preston, který tvrdil, že rozhodující vliv na délku života má bohatství a příjem, kterého lidé za svého života dosáhnou.

Podle novějšího výzkumu rakouských vědců má na délku lidského života významnější vliv jiný faktor. John a Pat Caldwellovi v roce 1985 prohlásili, že stěžejní roli v určení průměrné délky života nehrají finance, nýbrž vzdělání.

TIP: Chcete být zdraví a žít déle? Vědci radí: pijte hodně kávy!

K rozřešení tohoto sporu se nyní badatelé rozhodli zpracovat novou studii, zahrnující data z období mezi lety 1970 až 2015, z celkem 174 zemí. Z jejich výsledků vyplývá, že vyšší dosažené vzdělání vede lidi ke správným životním volbám a ke zdravějšímu životnímu stylu. Proto žijí déle.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    International Institute for Applied Systems Analysis

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907