NASA odstartovala přípravy na misi jejímž cílem je průzkum Uranu a Neptunu. Má jít o nejdražší projekt v dějinách kosmonautiky
Dvojice ledových obrů – Uran a Neptun patří k nejméně probádaným planetám naší Sluneční soustavy. Jediným návštěvníkem ze Země, která se k oběma planetám přiblížila, byla v 80. letech sonda Voyager 2. NASA nyní pracuje na plánu, který by to měl změnit.
Mark Hofstadter z JPL dostal za úkol navrhnout cíle nové vesmírné mise k Uranu a Neptunu. Základní zadání by mělo být hotové ještě během letošního roku, přičemž start mise je předběžně plánovaný mezi léty 2023 a 2035.
V případě, že bude mise realizována, půjde podle Hofstadtera vůbec nejnákladnější akci v dějinách vesmírného průzkumu a nejen kvůli obří vzdálenosti, která nás od obou planet dělí. Kvůli nepříznivému postavení obou planet není v současné době možné použít jedno řešení, které by putovalo mezi Uranem a Neptunem a obsáhlo tak výzkum obou planet. Hofstadterův tým proto pracuje s možností, vyslat ke každé planetě jednu kosmickou loď přičemž obě by startovaly v rámci jedné mise. Šlo by o naprostý unikát - takové řešení nebylo nikdy v minulosti použito.
Přestože mise k Uranu a Neptunu není primárně svázána s raketou SLS, tým Marka Hofstadtera její využití zvažuje. Přeci jen půjde o nejvýkonnější nosič všech dob.
TIP: Fakta o měsících Uranu: 216 let hledání a nových objevů
V následujících měsících bude vědecký tým pracovat na zadání – je třeba stanovit cíle mise. Jakmile bude hotový základní koncept, přijde na řadu druhá fáze – návrh konkrétních vědeckých řešení. Co by chtěla NASA na obou planetách zkoumat by mělo být jasné na podzim tohoto roku.
Astronomy Magazine
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)
HistorieRatibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, Kozuch, CC BY-SA 3.0 + Wikimedia Commons, CC0)
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)