Historie hledání planet (1): Uran byl nalezen náhodou, považovali jej za kometu

19.10.2014 - František Martinek

Když byla v roce 1781 objevena planeta Uran, bylo zjištěno, že si ji všiml už o sto let dříve anglický hvězdář John Flamsteed


Reklama

Další planetu Sluneční soustavy – Uran – objevil německý astronom Frederick William Herschel (1738–1822), který od roku 1757 trvale žil v Anglii. Byl nejen vynikajícím optikem a konstruktérem dalekohledů, ale i velmi dobrým pozorovatelem. K objevu planety Uran však došlo náhodou: při systematické prohlídce oblohy si Herschel 13. března 1781 všiml poměrně jasného objektu doposud nezakresleného v tehdejších mapách. Pokládal jej za mlhovinu či kometu bez vyvinutého chvostu.

V létě roku 1781 bylo možné vypočítat poměrně přesně dráhu tohoto tělesa kolem Slunce. Výpočty provedl Andrej Lexell z Petrohradu a zjistil, že objekt obíhá ve vzdálenosti 19 AU od Slunce jednou za 84 roků, a že se tedy jedná o planetu. Nový člen Sluneční soustavy pak dostal jméno Uran podle návrhu německého astronoma Johanna Elerta Bodeho.

Seriál Historie hledání planet

Byla spatřena již dříve!

Když byla dráha nové planety známa díky pozorováním s dostatečnou přesností, bylo také možné vypočítat její polohu (tzv. efemeridu) nejen do budoucnosti, ale i do minulosti. Vzhledem k poměrně velké jasnosti planety (za dobrých pozorovacích podmínek ji lze sledovat pouhým okem) bylo více než pravděpodobné, že ji Herschel nespatřil jako první. Uvědomil si to především Bode, který po nové planetě pátral ve starších záznamech. V roce 1784 pak v pozorovacím deníku německého matematika a kartografa Tobiase Mayera nalezl záznam z 25. září 1756, kde byla zakreslena „hvězda“, která svojí polohou odpovídala vypočtené poloze Uranu. Bode a jeho kolega objevili ještě starší pozorování Uranu: 23. prosince 1690 jej zaznamenal anglický hvězdář John Flamsteed.

Později bylo zjištěno, že planetu spatřil také francouzský astronom Pierre Charles Le Monnier, který Uran pozoroval v letech 1750–1771 celkem dvanáctkrát, vždy ho však považoval za hvězdu. Objev Uranu byl tedy již dlouhou dobu „na spadnutí“.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 3/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Každý, kdo na radnici přinese krysí ocas, dostane jeden cent!

Historie

Pořádné lepidlo se hodí i chirurgům

Věda

Nobelovu cenu nezískal Einstein za svoji revoluční teorii, ale až v roce 1922 za vysvětlení fotoelektrického jevu

Vesmír
Cestování

Příslušníci regimentu RAF s průzkumným vozidlem Humber, Holandsko 1944.

Válka
Reklama

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907