„Chytrá zemina“ vytvořená z bakterií by mohla chránit budovy před zřícením

06.11.2016 - Stanislav Mihulka

Geneticky upravené bakterie by mohly zpevňovat půdu kolem základů budov

Chytrá půda s bakteriemi -<p>Zlepší bakterie v půdě bezpečnost budov?</p>
Chytrá půda s bakteriemi -

Zlepší bakterie v půdě bezpečnost budov?


Reklama

Půda všude kolem nás je plná bakterií. Podle vědců by nebylo špatné přinutit je pracovat v náš prospěch. Britští badatelé nejprve umístili bakterie do experimentální půdy, a pak je vystavili tlaku, který odpovídal desetinásobku běžného tlaku u hladiny moře. Přitom sledovali, které bakteriální geny reagují na zvýšený tlak.

V průběhu experimentu odhalili celkem 122 bakteriálních genů, jejichž aktivita se kvůli většímu tlaku minimálně třikrát zvýšila. K jednomu z těchto genů připojili výrobu světélkujícího proteinu, takže bakterie teď při zvýšeném tlaku v půdě světélkují.

TIP: Světélkující bakterie mořských hlavonožců by mohly rozsvítit noční ulice

Vědci plánují, že v budoucnu nahradí světélkující protein jinými proteiny, které mohou vytvořit biocement. Takové bakterie by pak byly součástí „chytré zeminy“, která by se v případě vyšších tlaků sama zpevnila.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Science

  • Zdroj fotografií: Carolina Ramirez Figueroa, Luis Hernan, & Martyn Dade-Robertson

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907