Císařův mazel: Karel Veliký dostal darem slona z Bagdádu

04.02.2021 - Jitka Tláskalová

Dar ve středověku nepředstavoval jen vztah mezi dárcem a obdarovaným, ale nesl i náznak, kam by se mělo dané pouto vyvíjet v budoucnosti. A pro takového panovníka, jakým byl Karel Veliký, bylo zapotřebí něco opravdu mimořádného. Dárek velký jako slon

<p>Bagdádský chalífa Hárun al Rašíd daroval Karlovi Velikému indického slona. </p>

Bagdádský chalífa Hárun al Rašíd daroval Karlovi Velikému indického slona. 


Reklama

Americký spisovatel Will Cuppy ve své knize Úpadek a pád prakticky kdekoho napsal: „Císař vypadal ve svých nových regáliích (odznacích moci) nádherně a bagdádský chalífa Hárun al Rašíd mu poslal slona. To jsou ty potíže s úspěchem. Lidé vám začnou posílat slony jako drobný důkaz úcty.“ Oním císařem měl přitom na mysli samotného Karla Velikého (768–814), který se v kulatém roce 800 skutečně dočkal korunovace.

Prestižní chobotnatec

Panovník však na kultu své osobnosti pracoval mnohem dříve, a to na všech myslitelných frontách. Jako správný vladař totiž potřeboval oslňovat, k čemuž mu měl mimo jiné sloužit i rozsáhlý exotický zvěřinec. Ty si nakonec vybudoval celkem tři, v rezidenčních Cáchách, nizozemském Nijmegen a německém Ingelheimu. Předváděl zde nejen cizokrajné ptáky, lovecké sokoly a medvědy, ale také velbloudy, lvy a opice. Vší té kráse ale chyběla koruna, kterou se měl stát právě slon.

Chobotnatec byl ve středověku uznáván za vzor rozvážnosti a uměřenosti. Antický autor Claudius Aelianus (175–235) navíc o šedých obrech tvrdil, že ctí spravedlnost, uznávají stáří a ochraňují mládí. Důležité byly rovněž starověké popisy boje slona s drakem, jenž byl považován za symbol satana. Gaius Plinius Secundus (23–79) například napsal: „Poněvadž slon je zvíře vysoké, přepadá jej drak ze stromu (…). Slon se brání tak, že se otírá o strom nebo o skálu, aby tak vahou svého těla záludného draka rozdrtil. Proto zase drak ovíjí svůj ocas kolem nohou slona, aby se velikán nemohl dostat ke skále nebo ke stromu (…).“

Strastiplná cesta

Podle anonymní Moissacké kroniky z 10. století či Karlova vrstevníka a oficiálního životopisce Einharda si však vladař o vzácné zvíře musel říci sám. Teprve pak se šedivý obr jménem Abul Abbás mohl vydat na cestu z dalekého Bagdádu až ke královskému dvoru v Cáchách. V doprovodu franského žida Izáka tehdy vyrazil přes egyptské pobřeží, dnešní Tunis a dále na strastiplnou plavbu po Středozemním moři. V říjnu roku 801 se oba poutníci vylodili v blízkosti Janova, aby zimu, kdy se nedalo cestovat, strávili v severoitalském Vercelli. V březnu je pak čekal složitý přechod Alp. Ke královskému dvoru tak konečně dorazili 20. července 802.

TIP: Papoušek na cestách: Proč středověká kresba zamávala světem zoologie?

To je ovšem na dlouhou dobu poslední zmínka. Dál se o Abulovi dozvídáme až v poznámce o dění z roku 810, kdy jej Karel vzal na výpravu do Dánska. Zvíře tuto cestu zaplatilo životem, což dobové Letopisy království Franků komentují lakonickým: „Onen slon, jehož mu poslal (...) král Saracenů, zemřel.“ Karlův zvěřinec tak přišel o svůj nejvzácnější kousek.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií:

    reprofoto - kniha: Young Folks' History Of Germany, Charlotte M. Yonge




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

O psy po zesnulé královně Alžbětě II. se podle britských médií bude starat její syn Andrew. (foto: Profimedia)

Revue

Jakýkoliv pokus o dodatečnou úpravu, umazání části textu nebo jeho vyškrábání perořízkem po sobě na ovčí kůži zanechal viditelnou vadu na povrchu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Historie

Příslušníci Wehrmachtu v civilu tráví slunečný den v jedné z francouzských vil. (foto: Wikimedia Commons, Joachim DöhlerCC BY-SA 4.0)

Válka

Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasqualeCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907