Papoušek na cestách: Proč středověká kresba zamávala světem zoologie?

30.07.2019 - Radomír Dohnal

S poznáním historie někdy pořádně zamává i zdánlivě nepatrná maličkost. Třeba obrázek australského papouška kakadu v sokolnickém pojednání. Kniha totiž vznikala ve 13. století, tedy v době, kdy o existenci Austrálie neměl nikdo v Evropě ani tušení

<p>Podle všech dostupných indicií se zdá, že papoušek kakadu byl darem, který Fridrich II. Štaufský dostal od sultána al-Kamila.</p>

Podle všech dostupných indicií se zdá, že papoušek kakadu byl darem, který Fridrich II. Štaufský dostal od sultána al-Kamila.


Reklama

Fridrich II. Štaufský byl na svou dobu nebývale osvíceným panovníkem. Coby císař římský, král německý, sicilský a jeruzalémský si uměl při všem tom náročném vladaření najít čas i na krásnou literaturu. Nejen že byl vášnivý čtenář, ale sám také nejrůznější spisky vytvářel. Zvláštního uznání si pak zaslouží dílo De arte venandi cum avibus, tedy O umění lovit s ptáky, která se počítá mezi vůbec první odborně zoologické publikace v Evropě.

Císař, který má rád cizí ptáky 

Ponechme stranou, že tento prapůvodní literární soubor byl ukraden a z valné části zničen Fridrichovými protivníky z řad papežských vojevůdců. I když to vysvětluje, proč se poslední fragmenty originálu, včetně bohatých a názorných ilustrací, nacházejí ve vatikánském archivu. Buďme vlastně rádi. Ve sterilním prostředí knihoven Svatého města přežilo do dnešních dní všech 500 zobrazení osmdesáti druhů ptáků. 

Finští zoologové tyto ilustrace nedávno podrobili důslednému rozboru – a dobrali se přitom velmi nečekaných závěrů! Mistrně provedené malby totiž nezachycují jen ryze evropské druhy dravců: krahujce, rarohy, orly, sokoly, tedy tradiční lovecké ptáky, ale i několik ptáků velmi vzdáleného původu.

Asi nebudeme moc přehánět, když řekneme, že biolog Pekka Niemelä z finské univerzity v Turku na okamžik oněměl úžasem. To když spatřil obrázek zachycující papouška kakadu! Omyl byl prakticky vyloučen, protože roztomilý papoušek s typickou chocholkou na hlavě tu byl zobrazen hned na čtyřech výřezech.

Zatoulaný papoušek

V čem je problém? Domovem tohoto opeřence byla a je Oceánie, Indonésie, Filipíny a Austrálie! Tedy světy, o nichž Evropané dobře do 15. století neměli nejmenší tušení. Císař Fridrich ho však ve svém díle přesně zachytil ve století třináctém, tedy zhruba o 250 let dříve, než by bylo uvěřitelné. Přitom až donedávna bylo za nejranější zobrazení papouška považována malba z roku 1496 od Andrea Mantegna. Obrázky z De arte venandis si samozřejmě prohlédlo více zoologů – shodně dospěli k závěru, že císař velmi věrně zachytil samici druhu kakadu žlutolící. Kde k ní ale přišel?

Dárek od sultána

Na to už museli nalézt odpověď historici. Heather Daltonová se pustila „po stopách“, které po sobě císař zanechal. Z nich je patrné, že tento evropský vladař čile komunikoval s arabským světem. Dost pravidelně si korespondoval například s egyptským sultánem al-Kamilem, kterého nazýval osobním přítelem. Ostatně, právě s ním vyjednal „mírové otevření“ Jeruzaléma pro zástupce všech náboženství, což zrovna nepotěšilo papeže a vedlo k císařově exkomunikaci z církve. Podle všech dostupných indicií se tedy zdá, že papoušek byl darem, který Fridrich dostal od sultána al-Kamila. 

TIP: Dvojaká islámská věda: Z vrcholu vzdělanosti k pálení knih a mystice

Záhada opeřence v De arte venandis je tím ale zodpovězena jen z části. I když se al-Kamil (mimochodem bratr obávaného vojevůdce Saladina) pyšnil přídomkem „sultán babylónský“ a jeho moc sahala od pohoří Sindžár až po Maroko, pořád je to k Austrálii hodný kus cesty. Daltonová neustala v náročné práci, a nejrůznějšími dostupnými zdroji zrekonstruovala pravděpodobnou cestu papouška kakadu z Oceánie do Káhiry, a odtud na Sicílii za Fridrichem. Ano, tahle ptačí odysea musela trvat několik let!

Obchod, co spojuje svět

Papoušek byl nejprve odchycen domorodci někde na severním cípu australské pevniny nebo na ostrově Papua Nová Guinea. Ochotně jej směnili za zboží, které vykupovali kočovní kupci. Ti na malých plavidlech obráželi ostrovy jihovýchodní Asie, a většinou se soustředili na výkup kožešin šelem, tkané výrobky, trvanlivé ovoce a celá živá zvířata. Tento materiál proměnlivé hodnoty pak obvykle končil na velkých tržnicích v přístavištích na Jávě, kam občas za exotikou vyjížděli čínští překupníci.

Od nich pak už zboží putovalo po souši do Persie, a pak dále, k arabským zemím. Odtud je to do Egypta už jen kousek, a na Sicílii relativně také. Papoušek tedy musel projevit značnou odolnost vůči stěhování a adaptaci nejrůznějším přepravním podmínkám. Čas pro něj naštěstí problém nebyl, za optimálních podmínek se totiž může dožít i sta let.

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Apačský náčelník a šaman Geronimo se dožil 79 let. Zemřel 17. února 1909 na zápal plic. Způsobil si ho sám, neboť značně opilý spadl z koně do ledové vody a nastydl. 

Historie

Šéf NASA Jim Bridenstine představuje nové skafandry.

Vesmír

Slabě pancéřované tančíky PzKpwf I vyzbrojené pouze kulomety nevyhovovaly už na počátku druhé světové války

 

Válka

Některé ledovce vypouštějí do okolí chlor-36

Věda

Mladá samice přistává na suchou jalovcovou větev trčící nad údolí. Ne zcela vybarvené letky v křídlech jsou znakem mladého ptáka.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907