Člověče, raduj se! Deskové hry znovu dobývají svět

26.07.2019 - David Bimka

Z někdejší okrajové zábavy pro podivná individua se v posledních deseti letech stal masový fenomén, který dal vzniknout celému novému průmyslu. Moderní deskové hry zažívají podobný příběh, jakým byl úspěch hraní na počítačích

<p>Osadníci z Katanu způsobili revoluci. Už téměř 25 let se jedná o nejhranější deskovku, prodalo se přes dvacet milionů kusů.</p>

Osadníci z Katanu způsobili revoluci. Už téměř 25 let se jedná o nejhranější deskovku, prodalo se přes dvacet milionů kusů.


Reklama

Moderní deskové hry představují fenomén. Zatímco historií prověřené klasiky jako šachy a go mají pevné jádro fanoušků, jejich antická strohost z nich nedělá právě ideálního společníka pro skupinu dobře naladěných kamarádů u piva či pro rodinu, jež si chce užít chvíle strávené pohromadě. Milovníkům kolektivní zábavy dlouhé roky nezbývalo než sáhnout po Monopolech nebo po silně inspirované české verzi známé jako Sázky a dostihy. Trvalo až do 80. let minulého století, než si celého neobjeveného kontinentu někdo povšiml. 

Dnes, po neskutečné „deskoherní“ explozi, která se odehrála počátkem nového tisíciletí, je nový kontinent z velké části objeven: Má svoje milované ikony, jež se hrají stále dokola, ideové války, zatracované nedodělky a také hvězdné autory, z nichž jediný úspěšný titul dokázal udělat dolarové milionáře. Firma Research and Markets předpovídá, že v roce 2023 dosáhne hodnota trhu s deskovými hrami 12 miliard dolarů. Jde sice jen o desetinu částky, kterou má ve stejném období zaznamenat trh s počítačovými hrami, pokud ovšem uvážíte, že pro hraní „deskovky“ nestačí si jen o samotě zapnout počítač, jedná se o ohromný úspěch. 

Deskové hry jsou populární i přesto – nebo právě proto –, že vyžadují nemalou duševní energii: Je třeba přečíst pravidla zachycená často na desítkách stran, zapamatovat si je, najít si čas na setkání s jinými lidmi a tato pravidla je zas naučit. Zůstává vlastně s podivem, že se deskovým hrám v době pasivní zábavy tak daří. 

Něco pro každého

Chcete budovat zahrady, železnice nebo pěstovat víno? Můžete. Hodláte prolézat hluboké podzemní nory a masakrovat v nich skřety a draky? Do toho. Toužíte vést coby německý generál „bleskovou válku“ na východní frontě nebo nahánět partyzány v džunglích Kolumbie? Užijte si to. A co chránit svět před šířením smrtelných nemocí? Není problém. Můžete si dokonce zvolit experiment v podobě vyšetřování vražd, vzniku molekulárního života před miliardami let nebo simulace vývoje lidské řeči od pravěkých dob. Nic není nemožné. Deskové hry dnes zahrnují tak široké spektrum témat, že neexistuje nikdo, kdo by si nemohl vybrat podle chuti

„V posledních dvaceti letech jsme zažili obrovský pokrok. Z deskovek se stává v podstatě mainstreamová rodinná zábava, jak to známe ze sousedního Německa. Zatím sice za sousedy pořád zaostáváme, ale deskovky hraje čím dál víc lidí,“ myslí si Martin Hrabálek z vydavatelství REXhry. S tím souhlasí i Michal Ekrt z nakladatelství Blackfire: „Obrovsky narostl počet her, které se lokalizují a dostávají se na český trh. Objevila se spousta specializovaných prodejen, nabízejících zákazníkům pomoc s výběrem. Navíc dokážou obstarat ty nejlepší hry z celého světa, jež se třeba nikdo nerozhodl lokalizovat, takže nezávisejí na českých distributorech.“ 

Podle Ekrta dnes lidé také mnohem přesněji vědí, co chtějí: „Zákazníků je víc a jsou vzdělanější, mají přístup k informacím na internetu, kde vzniklo množství blogů, koná se také víc festivalů. Hry typu Dixit, Dobble nebo Krycí jména už zná skoro každý.“

Stovky a tisíce

Německo je pro deskové hry zemí zaslíbenou. Každoročně se tam koná největší festival tohoto druhu na světě: Loni na něj do Essenu zamířilo 190 tisíc lidí a číslo každý rok roste. Jedná se o vyvrcholení sezony – už proto, že vydavatelé na akci tradičně křtí nové hry a uvádějí je na trh. Loni takto předvedli přes 1 400 titulů a další stovky krabic představili na americkém Gen Conu. Doslova v přímém přenosu pak mohou sledovat, jak velký zájem panuje, a také odhadovat, jak si která deskovka povede. 

Samozřejmě, zájem v Essenu nepředstavuje vždy stoprocentně spolehlivý barometr a roli hrají i chutě dané země. „Není problém získat licenci zahraniční hry – problém je s ní potom zaujmout Čechy. Ne vždy lze popularitu cizího titulu přenést na český trh a také obráceně se občas přihodí, že se daná hra těší daleko větší oblibě lokálně než globálně. Třeba her ze sérií Brainbox a Bang! se u nás prodalo vzhledem k velikosti trhu obrovské množství,“ vysvětluje David Rozsíval ze společnosti Albi. 

Menší, levnější hry vládnou světu. Je snadné je sbalit na cesty nebo do hospody a lehce je pochopí i ti, kdo se jinak v podobné zábavě příliš nevyžívají. Podle vydavatelů lze o úspěchu mluvit, pokud se těch menších prodají v Česku desítky tisíc kusů. Nemá-li ovšem hra už v prvních měsících dobrý start, nejspíš brzy zapadne.  

Na trh vstupují kolosy

Ačkoliv trh roste, zvyšuje se současně i přetlak nabídky, byť se do češtiny přeloží jen zlomek toho, co na světě každoročně vychází. „Podobně jako u PC her spadne často novinka za dva či tři měsíce do slev a postupně trh opustí. Vychází jich v poslední době tolik, že obchodníci ani zákazníci nemají šanci se zorientovat, a mnoho her, i když jsou třeba dobré, si zkrátka své fanoušky nenajde,“ objasňuje Michal Ekrt. A Martin Hrabálek souhlasí: „Popravdě, spousta kvalitních her zůstane spíš zapomenuta. Pokud dnes titul nenabízí pěknou grafiku, má to většinou těžké. I když existují výjimky. Je pár skutečně dobrých a úspěšných her, které postrádají hezký háv – třeba Mars: Terraformace. Tomu se velmi daří.“ 

Graficky uměřené deskové hry s dřevěnými komponenty mají nyní těžký život. V posledních pěti letech se totiž objevil nový fenomén: kolosální produkce. Obrovité, až devět kilogramů vážící bedny plné dokonalých miniatur, stovek karet a herních plánů, jež obvykle zaberou celý jídelní stůl, představují velké lákadlo. Vizuální orgie však také něco stojí – obvykle je třeba si připravit dva až čtyři tisíce korun. Dřív by většina hráčů nebyla ochotna podobnou částku za „pouhou“ deskovku dát. Ale časy se mění. 

„Trend u náročných her je zkrátka takový, že se obsah krabic nafukuje a zkvalitňuje a úměrně tomu rostou i ceny. Vydat v češtině třeba Gloomhaven by bylo ještě před pár lety nemyslitelné, ale nyní trh vyspěl natolik, že i taková hra u nás může vyjít a zabodovat. Samozřejmě však podobné tituly tvoří jen zlomek naší celkové produkce,“ uvádí Rozsíval z Albi. Pokud se takových her prodají dva tisíce, dá se prý mluvit o úspěchu. 

Zlatý věk dorazil

Podle mnoha publicistů žijeme ve zlatém věku deskovek, na který se bude za několik desetiletí vzpomínat. Kdysi se moderní hry dělily na „eurovky“, vyzbrojené chytrými mechanikami, a tedy i náročné na přemýšlení, a „ameritrash“, kde vládne náhoda, konflikty a divoké vrhy kostkou. Dnes obě kategorie téměř splynuly a neustále vznikají nové a nové způsoby, jak si hrát. Některé hry jsou na „jedno použití“: S tím, jak procházíte různými scénáři, lepíte na herní plochu nálepky nebo trháte karty zemřelých postav, aby se už nemohly vrátit – což přináší skutečně bolestivé okamžiky lidem, kteří své poklady opatrují. Jiné hry přišly s tím, že jsou komponenty v každé krabici namíchané náhodně, takže žádná není stejná.  

TIP: Predátoři zelených stolů: Jak se žije profesionálním hráčům pokeru

Zatím poslední výkřik představuje snaha zapojit do akce mobilní aplikace. Některé z nich pouze přenášejí na počítač nudné propočítávání, jiné se naopak stávají nedílnou součástí herního plánu, protože k němu přidávají virtuální mapy. David Rozsíval je přesvědčený, že tady leží budoucnost hraní: „Pořád se skloňuje, že všechno bude digitální a hry si o to vyloženě říkají. Ale já tomu nevěřím. Digitální a stolní hry si nekonkurují. Naopak se spíš dobře doplňují. A podle našich prodejů budou mít všeobecný úspěch hlavně tituly, u nichž se pobavíte, netrvají moc dlouho a jsou společenské ve smyslu komunikace se spoluhráči. Sázím na všelijaké párty hry, kvízové hry a podobně.“ 

Spiel des Jahres

Němci udávají tempo nejen v počtu nově uvedených her, ale také v tom, které se budou nejlépe prodávat. Od roku 1978 udělují kritici z německy mluvících zemí cenu Spiel des Jahres neboli „hra roku“, jež má v deskoherním světě váhu Oscara. Získávají ji obvykle chytré a inovativní tituly, často jen s velmi skromnými komponenty. Ocenění pak hrám zajišťuje prodej v milionových nákladech. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Divoké páření královny a trubce za letu

Věda

Autonomní uklízeč sněhu u osvětlení letištní dráhy

Věda

Snímek komety C/2019 Q4 Borisov, pořízený teleskopem Canada-France-Hawaii Telescope na Havaji

Vesmír
Zajímavosti

Mnoho exemplářů hry nezůstalo, a pokud ano, jde o pouhé fragmenty

Historie

Děti otročící na plantážích chodí oblečené jako jejich vrstevníci jinde na světě, žijí však v extrémní chudobě. Pod hranicí extrémní chudoby, tedy s méně než 44 korunami na den, žije v například Burkině Faso 43,7 % obyvatel.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907