Co bylo dřív: Galaxie, nebo černá díra?

18.11.2017 - Michal Švanda

Zárodky černých děr se uvnitř galaxií začaly formovat brzy po vzniku hvězdných ostrovů
Zárodky černých děr se uvnitř galaxií začaly formovat brzy po vzniku hvězdných ostrovů

Reklama

Podle současné kosmologie se začaly galaxie rodit v gravitačně zkolabovaných strukturách temné hmoty. Do těchto center přitahovala gravitace i baryonickou („obyčejnou“) hmotu, načež se zformovaly zárodky dnešních hvězdných ostrovů. Postupně se pak spojovaly do větších celků v epizodách galaktického kanibalismu, až vznikly galaxie současných velikostí. 

Pokud jde o černé veledíry, předpokládá se, že se jejich zárodky utvářely brzy po zrodu galaxií. V centrech galaktických „embryí“ panovaly nejspíš vhodné podmínky pro vznik hmotných hvězd, které pak během několika stovek milionů let ukončily svůj jaderný vývoj, explodovaly jako supernovy a zanechaly po sobě hvězdné černé díry. Ty se poté vzájemně slučovaly v hustém prostředí galaktických center, a vznikly tak černé díry s hmotnostmi tisíců sluncí. I ty se dál spojovaly během srážek galaxií, při nichž docházelo rovněž k nasávání značného množství plynu a snad i stálic z center hvězdných ostrovů pod horizont událostí. Tímto způsobem se postupně zformovaly černé veledíry o hmotnostech milionů sluncí. 

Oba typy objektů jsou tedy nevyhnutelně „geneticky“ spojeny; z hlediska časové posloupnosti však podle současných představ galaxie „vedou“.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Věda
Reklama
Revue

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Příroda

Analema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907