Co způsobuje typickou vůni po dešti?

24.05.2020 - Nikol Patíková


Reklama

Za příjemnou vůni, která bezprostředně po dešti protkne ovzduší, vděčíme podle australských vědců bakteriím rodu Streptomyces. Obvykle se nacházejí v půdě a tlející vegetaci, přičemž vylučují sloučeninu nazývanou geosmin – lákají tak živočichy, kteří je potom rozšiřují dál. Zmíněná látka má onen typicky zemitý odér, vnímaný našimi nosy výrazněji právě po dešti, kdy se geosmin dostává s dopadající vodou ze země do vzduchu. 

Počasí dokáže ovlivňovat i například intenzitu zvuku. Zatímco na tiché ulici se úroveň hluku pohybuje kolem 40 decibelů (dB), při sněhové pokrývce může klesnout až o 7 dB. Vysvětlení je přitom snadné: Zatímco od hladkého povrchu se zvukové vlny odrážejí s nezměněnou hlasitostí, v dutinách mezi vločkami tvořícími sněhovou pokrývku zůstávají částečně uvězněny.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907