Co způsobuje Velkou chladnou skvrnu na Jupiteru?

26.01.2019 - Michal Švanda

<p>Velká chladná skvrna představuje zřejmě první povětrnostní systém či jev způsobený polární září, který se kdy podařilo sledovat</p>

Velká chladná skvrna představuje zřejmě první povětrnostní systém či jev způsobený polární září, který se kdy podařilo sledovat


Reklama

Obří planetu na snímcích z kosmických družic pozná asi každý, neboť její vzhled je nezaměnitelný: Spousta oblačných struktur, mnoho rovnoběžkových pásů a především Velká rudá skvrna – oblačný vír větší než Země, přetrvávající již přes 400 let. To je však pohled ve viditelné oblasti spektra. Zobrazíme-li Jupiter v dlouhovlnné infračervené, spatříme neméně zajímavý atmosférický útvar: Velkou chladnou skvrnu.

TIP: Bouře, které svými rozměry předčí celou Zemi

S rudou „sestrou“ si nezadá ve velikosti: Měří 24 000 km na délku a 12 000 km na šířku a je charakteristická skutečně nižší teplotou – asi o 200° oproti okolí. Ve srovnání se známějším vírem je však o poznání méně stabilní: Viditelně mění tvar už za několik dní, někdy dokonce zcela zmizí, ale poté se opět objeví. Lze ji dohledat v pozorováních za posledních 15 let, kdy jsou k dispozici kvalitní družicová data. Vědci se domnívají, že její existence souvisí s výskytem polárních září, které mají na Jupiteru také komponentu pozorovatelnou v infračervené oblasti spektra. Zůstává ovšem otázkou, jaký proces přesně odpovídá za chladnutí. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V křesťanské společnosti se konzumace masa rozšířila ve 4. století. Značná část raných křesťanů pravděpodobně byla vegetariány.

Zajímavosti

Trénink s hologramem

Věda

Milovníci rozpálených skal

Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)

Příroda

Slunce pohledem americké obervatoře Solar Dynamics Observatory z února 2015. (foto: NASA/SDO, CC0)

Vesmír

Představa létající lodě Sky Cruise (foto: Profimedia, Hashem Al-Ghaili)

Revue

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907