Co způsobuje Velkou chladnou skvrnu na Jupiteru?

Obří planetu na snímcích z kosmických družic pozná asi každý, neboť její vzhled je nezaměnitelný: Spousta oblačných struktur, mnoho rovnoběžkových pásů a především Velká rudá skvrna – oblačný vír větší než Země, přetrvávající již přes 400 let. To je však pohled ve viditelné oblasti spektra. Zobrazíme-li Jupiter v dlouhovlnné infračervené, spatříme neméně zajímavý atmosférický útvar: Velkou chladnou skvrnu.

TIP: Bouře, které svými rozměry předčí celou Zemi

S rudou „sestrou“ si nezadá ve velikosti: Měří 24 000 km na délku a 12 000 km na šířku a je charakteristická skutečně nižší teplotou – asi o 200° oproti okolí. Ve srovnání se známějším vírem je však o poznání méně stabilní: Viditelně mění tvar už za několik dní, někdy dokonce zcela zmizí, ale poté se opět objeví. Lze ji dohledat v pozorováních za posledních 15 let, kdy jsou k dispozici kvalitní družicová data. Vědci se domnívají, že její existence souvisí s výskytem polárních září, které mají na Jupiteru také komponentu pozorovatelnou v infračervené oblasti spektra. Zůstává ovšem otázkou, jaký proces přesně odpovídá za chladnutí.