Pracovat čtyři dny v týdnu a dostávat plat za pět dnů? S výjimkou notorických workoholiků zřejmě sen každého zaměstnance. V Británii změnu zavádí stále více firem a pochvalují si ji obě strany…
Konzervativní Británie zažívá opatrné změny na trhu práce. Stovka tamních společností přistoupila na změnu délky pracovního týdne – ten bude nově čtyřdenní, aniž by se tato změna negativně promítla do výše mezd zaměstnanců.
Společnosti, které se do projektu zapojily, dohromady zaměstnávají 2 600 lidí, což je pochopitelně jen nepatrný zlomek britské pracující populace, skupina 4-Day Week Campaign, která zkrácení délky pracovního týdne propaguje ale doufá, že tyto firmy stanou předvojem budoucích zásadních změn.
Dvě největší společnosti, které se do projektu přihlásily, jsou Atom Bank a globální marketingová společnost Awin, z nichž každá ve Spojeném království zaměstnává okolo 450 lidí. Většina zapojených firem se rekrutuje z oblasti služeb, jako jsou technologie nebo marketing. Přihlásili se ale i někteří zaměstnavatelé podnikající ve výrobě a stavebnictví.
Čtyřdenní pracovní týden při stejném objemu práce a stejné mzdě navrhla již letos v únoru také belgická vláda. Změna vstoupila v platnost minulý týden s tím, že zaměstnanci se mohou rozhodnout, zda zkrácení pracovního týdne akceptují. Pro Belgičany to ale neznamená méně práce – její objem se nijak nemění. Politickou podporu má čtyřdenní pracovní týden například ve Finsku a experimenty v tomto směru probíhaly nebo stále probíhají ve Švédsku. Kratší pracovní týden alespoň z části funguje například ve státní správě v Dánsku a na Islandu. V Německu přijalo kratší pracovní týden již více než 150 firem.
Zastánci čtyřdenního týdne tvrdí, že pětidenní model je reliktem ekonomického věku a čtyřdenní pracovní týden zlepší duševní pohodu zaměstnanců a tím i produktivitu práce. Pro některé společnosti zase nabídka čtyřdenního pracovního týdne představuje zajímavý benefit, který jim pomáhá udržet si stávající zaměstnance nebo získávat nové.
Zatímco společnosti podnikající v oblasti technologií a služeb patří k pionýrům změn, pro některé obory se kratší pracovní týdny zatím neosvědčují. Experiment s šestihodinovou pracovní dobou (což je ekvivalent čtyřdenního pracovního týdne), který probíhal ve zdravotnickém zařízení ve Švédsku například ukázal, že tamní zdravotní sestry se sice cítily méně stresované a pochvalovaly si zlepšenou kvalitu života, vedení ale muselo k 68 stávajícím sestrám přijmout 17 dalších, aby nedošlo k omezení rozsahu péče.
Současné změny na pracovním trhu ve Spojeném království přicházejí v době vrcholícího experimentu, do kterého se letos v červnu zapojilo 70 firem, zaměstnávajících více než tři tisícovky zaměstnanců a zaměstnankyň. Cílem experimentu bylo zjistit, zda a jakým způsobem se změnila produktivita práce, ale i například to, zda se kratší pracovní týden promítá do dušení pohody zaměstnanců a jejich zdravotního stavu.
TIP: V soukolí osamělé společnosti: Japonsko svírá epidemie samoty a přepracování
První výstupy potvrzují pozitivní dopady změn – 88 % zapojených společností v zářijovém průzkumu uvedlo, že čtyřdenní pracovní týden pro jejich podnikání během zkušebního období fungoval „dobře“. Zhruba 95 % dotázaných společností uvedlo, že produktivita práce buď zůstala stejná, nebo se od zavedení změn zlepšila.
Pětidenní pracovní týden jako první zavedla továrna na zpracování bavlny ve Spojených státech v roce 1908 a o 20 let později ji následoval průmyslník Henry Ford. Celostátně byl v USA 40hodinový pracovní týden uzákoněn až v roce 1940.
V tehdejším Československu byl pětidenní pracovní týden zaveden 29. září 1968 vyhláškou ministerstva práce. Jeho zavedení připravovali ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede k hospodářskému poklesu. Československo touto změnou předstihlo i některé západní země, například v Rakousku přestali chodit do školy v sobotu až v půli 70. let.
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)
RevuePolar Bear 81
autor: Bob Chiu | čestná zmínka v kategorii: Cesty a dobrodružství
Každý rok mezi říjnem a listopadem se lední medvědi vydávají k zamrzlému Hudsonovu zálivu v Kanadě za potravou. Ve stejné době tam proto turistické agentury vozí zájemce v otevřených nákladních vozech, aby se mohli k šelmám přiblížit doslova na dosah. (foto: SIPA, Bob Chiu)
VálkaSovětská obrana byla velmi propracovaná a zahrnovala i mnoho linií zákopů a protitankové opěrné punkty. Zde vidíme sovětské vojáky s kulometem Maxim. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
VědaSvětlé šmouhy (v pravé části) jsou dobře patrné na snímku pořízeném satelitem Landsat 8 ze 4. dubna 2015. (foto: NASA Earth Observatory, CC0)
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)