Dárfúr: Bezútěšné vyhlídky v poušti zoufalství

23.10.2019

V srdci horké Afriky, ze severu obklopený gigantickými dunami, leží Dárfúr neboli „domov Fúrů“. Na území o velikosti Španělska však dnes zbývá sotva půl milionu původních obyvatel: Válečný konflikt trvající už šestnáct let vyvolal v regionu na západě Súdánu humanitární krizi

<p>Severní část Dárfúru pokrývá nehostinná poušť.</p>

Severní část Dárfúru pokrývá nehostinná poušť.


Reklama

Současnou podobu dárfúrské vlajky používá Súdánské osvobozenecké hnutí od roku 2000. V červeném pruhu, dvojnásobně širokém oproti zbývajícím dvěma, dominuje bílý půlměsíc, který naopak chybí na oficiální vlajce Súdánu. Červená, zelená a černá jsou však typické pro standarty většiny islámských států – mají vyjadřovat arabskou jednotu a nezávislost.

Kromě Fúrů žije v Dárfúru na 80 dalších etnických skupin a dohromady čítá tamní populace šest milionů černošských a arabských obyvatel. Přestože v současnosti tvoří převládající náboženství islám a většina místních se domluví arabsky, dárfúrské obyvatelstvo je co do kulturních zvyků a způsobu života mimořádně různorodé. 

Situace v oblasti je ovšem alarmující: Kvůli dlouhotrvající občanské válce už podle odhadů uprchlo za hranice přes dva a půl milionu lidí. Současný konflikt oficiálně začal v roce 2003, ale Dárfúr v minulosti zažíval období krvavých střetů nesčetněkrát. V 80. letech sužoval lokalitu zmítanou politickou nestabilitou hladomor, který vedl k tomu, že se stal Dárfúr nejchudším regionem světa, a patrně tak byly položeny základy současné neutěšené situace. 

Odvaha vzdorovat 

Původní obyvatelé Dárfúru dlouhodobě čelí tlaku arabských přistěhovalců ze severní Afriky, kteří se snaží uplatnit islámské právo a získat nad oblastí kontrolu. Postupně se sice zformovala dvě hlavní hnutí odporu, odhodlaná vzdorovat súdánské vládě v rukou Arabů, ale Chartúm odpověděl vojenskými zásahy a útoky ozbrojených milic. 

Důsledky nejhůř pocítilo běžné obyvatelstvo: Napjatá atmosféra vyvrcholila největší humanitární katastrofou současnosti, označovanou dokonce za genocidu. Podle OSN umíralo v roce 2004 v Dárfúru denně 200 dětí hlady a dvanáct milionů lidí se ocitlo bez domova. 

 

Bezútěšné vyhlídky

Organizace spojených národů konflikt v Súdánu bedlivě sleduje a od počátku se pokouší zasáhnout. Veškeré snahy o uklidnění vyhrocené situace však zatím vycházejí naprázdno. Zatímco OSN posílá do země mírové jednotky, súdánskou vládu podporuje Čína coby ekonomický spojenec afrického státu

Mezinárodní trestní soud v roce 2009 obvinil prezidenta Umara al-Bašíra celkem z deseti válečných zločinů a vydal na něj zatykač. O rok později byl ovšem politik zvolen do úřadu podruhé, nicméně letos v dubnu jej svrhl vojenský převrat. Řešení dárfúrské krize každopádně zůstává v nedohlednu. 

Staletí sucha

Dárfúr leží v tzv. pásmu Sahelu, který se táhne jižně od Sahary napříč celou Afrikou. V důsledku klimatických změn sužují region již po několik staletí dlouhá období sucha (zatím nejdelší zaznamenané nastalo mezi roky 1450 a 1700) a teploty běžně přesahují 40 °C. Místní obyvatelé proto pravidelně čelí hladomoru, který mimo jiné rozdmýchává další násilí.

STRUČNÉ DĚJINY

Území dnešního Dárfúru osídlili první lidé patrně již v prehistorii: Podle archeologických nálezů tam předkové dnešních obyvatel žili už deset tisíc let před přelomem letopočtu. Současná rozmanitost dárfúrské populace má rovněž kořeny v historii, přestože o něco mladší. Zhruba v 10. století se kolem úrodného pásu v centru regionu začaly usazovat černošské kmeny, k nimž se posléze připojila islámská etnika migrující ze severu.

Pod trvalou nadvládou

Arabští kolonizátoři zakládali v Dárfúru vlastní sultanáty a šířili své náboženství, až islám původní animistickou víru vytlačil. Vrchol prosperity zažila oblast za dynastie Keira v 17. století, kdy se politické poměry stabilizovaly a ovládané území se značně rozšířilo. Mír však netrval dlouho – súdánské expanzi učinily záhy přítrž Egypt a Turecko. 

Osmanská říše zmíněnou dynastii svrhla a nastolila vlastní vládu. A právě ke sklonku 19. století lze vysledovat vznik prvních hnutí odporu, která pod vedením samozvaného proroka Al-Mahdího nakonec egyptskou nadvládu úspěšně ukončila. Mimochodem, potomci tohoto reformátora žijí v Dárfúru dodnes a aktivně se účastní politického dění: Například jeho pravnuk Sádik al-Mahdí byl v 80. letech súdánským premiérem.

Uprostřed boje o moc

Až do roku 1915 zůstal Dárfúr nezávislým sultanátem. Éra samostatnosti ovšem skončila násilným připojením k Súdánu, tehdejší britské kolonii. Když se africká země v roce 1956 zpod nadvlády evropské velmoci vymanila, znamenalo to nástup nestabilních vojenských režimů navzájem bojujících o moc. V roce 1994 se pak Dárfúr oficiálně rozdělil na tři hlavní provincie – Severní, Jižní a Západní –, přičemž každou z nich spravuje guvernér dosazený súdánskou vládou. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 9 241 400; očekávaná doba dožití: 59 let; prům. počet dětí: 3,57 na ženu; věková struktura: 55 % obyv. do 19 let, 3,2 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Fášir má 263 300 obyv.; náboženství: 97 % islám, 1,5 % tradiční africká náboženství, 1,5 % křesťanství; oficiální jazyky: arabština, fur; obyv. pod hranicí chudoby: 67 %; gramotnost: 69 %.

Politika

Státní zřízení: súdánský region; volby: konají se nepravidelně na základě aktuální politické situace.

Ekonomika

HDP na hlavu: 2 840 dolarů (odhad z roku 2017; ČR – 35 500 dolarů); měna: súdánská libra, s kurzem 1 : 0,51 Kč. 

GEOGRAFIE

Rozloha: 493 180 km², zhruba jako Španělsko; charakter území: na severu pouště, hornaté centrum regionu zaujímá úrodný pás, jižní část je nejvíc zavodněná; podnebí: velmi suché a teplé, s obdobím sucha od června do září; min. noční / max. denní teploty (°C) ve Fáširu: leden–březen 9–15/32–35, duben–červen 18–23/37–38, červenec–září 21–22/33–35, říjen–prosinec 13–19/32–36; nejvyšší bod: Deriba (3 042 m).

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Léčba alergie na arašídy zklidňuje imunitní systém a tlumí jeho přehnané reakce.

Věda

Diskuze o zřízení univerzity na Moravě provázely nacionální třenice

Historie

Molekulární mračna N159E (Motýlí mlhovina, vlevo) a N159W South (vpravo) ve Velkém Magellanově mračnu.

Vesmír

Hejno jespáků srostloprstých. V jeho středu panuje bezpečí a ptáci se mohou v klidu najíst. Vně stojící jedinci takový klid nemají.

Příroda

Hypersonický let bude extrémní, takže hypersonické letouny potřebují extrémně odolné materiály.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907