Dáváte si dvacet? Krátký šlofík prospívá, může ale značit i vážné onemocnění

20.06.2020 - Allison Hirschlag

Vědecká studie dokázala, že šlofík dokáže zlepšit váš pracovní výkon a regulovat paměť ještě lépe než kofein. Jako teorie to všechno zní hezky, ale na mnoho lidí má krátké zdřímnutí přesně opačný účinek

<p>Pokud vám zdřímnutí přes den prospívá, pak v něm určitě pokračujte. Může vás ale mrzet v noci, když vaše tělo nedokáže jen tak usnout.</p>

Pokud vám zdřímnutí přes den prospívá, pak v něm určitě pokračujte. Může vás ale mrzet v noci, když vaše tělo nedokáže jen tak usnout.


Reklama

Když se po zdřímnutí probudím, cítím se jako uprostřed nejhorší novoroční kocoviny. Trvá mi alespoň dvacet minut se vzpamatovat a nikdy nevidím žádný pozitivní efekt. I když si své zdřímnutí načasuji tak, aby nepřesáhlo třicet minut – což je podle spánkových odborníků nejblahodárnější délka – proberu se s naprostou jistotou, že na mě leze chřipka (ale neleze).

Predispozice klimbat

Samozřejmě jsem vždycky trochu žárlila na lidi, kteří se po šlofíku cítí jako znovuzrození. Jsem zdravá, celkem mladá, bezdětná žena a pravidelně spím v noci sedm až osm hodin. Proč na mě tedy šlofík nezabírá?

Krátká odpověď zní, že někteří dospělí mají geneticky danou zvýšenou potřebu kontinuálního spánku (děti z toho vynechávám, protože kvůli růstu mají přirozeně velkou potřebu spánku). Podle jedné studie vedené institutem National Heart, Lung and Blood Institute se zdá, že s regulací spánku má co do činění alespoň osmdesát genů, což „naznačuje, že na trvání spánku u přirozených populací může mít vliv široká škála biologických procesů“.

Zjednodušeně řečeno: Potřebná délka spánku je velmi proměnlivá, protože se zakládá na širokém spektru genetických rozdílů. To se ale bavíme jen o přirozených spánkových rytmech. Vezmete-li v potaz, že jeden ze tří Američanů je spánkově deprivovaný, dává smysl, že zhruba stejné procento Američanů si jde jednou za den zdřímnout, a to bez ohledu na užitek, který jim to přinese, nebo nepřinese. Tělo se snaží vyvážit spánkovou nerovnováhu, aby mohlo nadále přiměřeně pracovat.

Co na to tělo?

„Spánek je pro naše celkové zdraví a blaho extrémně důležitý, nedostatek spánku nebo jeho nízká kvalita nám mohou dost narušit schopnost fungovat,“ vysvětluje Naomi Shahová z katedry Medicíny plic, intenzivní péče a spánku (Pulmonary, Critical Care and Sleep Medicine) při lékařské fakultě Icahn School of Medicine nemocnice Mount Sinai. „Zdřímnutí může být přesně to, co nám pomůže překonat přechodné poruchy v množství a kvalitě spánku.“

Vzhledem k tomu, jak jsou spánková deprivace a chronické poruchy spánku v Americe všudypřítomné, není překvapením, že o potenciálních výhodách krátkého zdřímnutí přes den existuje velký počet studií. A přestože zdřímnutí vám dozajista pomůže nahradit krátkodobý nedostatek spánku, schopnost se po zdřímnutí cítit lépe a odvádět lepší výkony závisí na vaší fyziologii – na tom, jak receptivní vaše tělo je vůči narušení pevného spánkového režimu.

Například lidé, kteří v noci spí průměrně šest hodin či méně, si přes den dávají šlofíka pravidelně, a zdá se, že z těchto příležitostných zdřímnutí také nejvíce těží. Na druhou stranu nepravidelní dřímači jako já dokážou celkem dobře usnout a zůstat spát, ale po probuzení z krátkého spánku přes den se většinou probouzejí se znatelně zpomalenou motorickou funkčností.

Správné načasování

Jeden z důvodů, proč tomu tak je, souvisí s tím, jak je váš homeostatický spánkový tlak (HST), který reguluje intenzitu spánku, sladěný s vaším cirkadiánním rytmem, který zase reguluje načasování spánku. Čím déle jste vzhůru, tím více vám stoupá homeostatický spánkový tlak, takže jste stále ospalejší, dokud neusnete – a HST tím klesne. 

„Pokud si přes den zdřímnete pravidelně, může se vám podařit tyto dva aspekty (HST a cirkadiánní rytmus) sladit a pěkně vyvážit,“ uvádí Rebecca Spencerová, profesorka věd o psychologii a mozku na univerzitě Massachusetts Amherst. „Jen málo lidí si však přes den pospí pravidelně.“ Když si přes den zkusí zdřímnout lidé, co na to nejsou zvyklí, často se jim stává, že pak nemohou usnout v noci, protože jim HST klesl v průběhu zdřímnutí, takže potřeba spánku v době, kdy je tělo obvykle zvyklé usínat, tím klesá také.

Toto může vést k poruchám spánku, následně k dalšímu nepravidelnému podřimování přes den a celé to utvoří nezdravý spánkový cyklus. Pokud se podřimování stane návykem pro lidi, kteří nedokážou pravidelně přes den dřímat, může jim to nabourat jejich přirozený cirkadiánní rytmus, který ovlivňuje i další důležité funkce (například zažívání a tělesnou teplotu). I proto se často cítíte dezorientovaní, nebo dokonce nemocní, když zažíváte jet lag neboli pásmovou nemoc – vnitřní rozvrh, na němž závisí funkce těla, se najednou změnil.

Nevysvětlitelná únava

Shahová dále objasňuje: „Víme, že kromě kvality a kvantity spánku je stejně důležité mít dostatek nepřerušovaného spánku, jelikož tím zajišťujeme normální spánkovou architekturu, a zvláště přiměřené množství REM spánku, jenž obvykle nastává v druhé polovině osmihodinového spánkového segmentu.“ Dřímání přes den má však i jiné negativní účinky, které dopadají na všechny, bez ohledu na to, jak dobře nebo špatně se po zdřímnutí cítí. Například nadměrné dřímání může maskovat závažné onemocnění. 

„V jedné studii jsme sledovali výhradně mladé dospělé (průměrný věk: 29 let) a zjistili jsme, že zvýšené množství dřímání bylo spojeno se zvýšeným výskytem mozkových zánětů bez ohledu na věk i zohlednění délky nočního spánku,“ uvádí Spencerová. Dodává také, že pravděpodobným vysvětlením mozkového zánětu je korelace s hladinou C-reaktivního proteinu v těle, která nás uspává. To dává smysl, protože máte tendenci spát více, když jste nemocní.

Pozor na rizika

Souvislost mezi extrémní ospalostí a zánětem by také vysvětlovala hodně zdravotních problémů spojených s častým navyklým dřímáním, zejména (ale nikoliv výhradně) zvýšené riziko vysokého krevního tlaku, cukrovku, depresi a pokles kognitivních schopností. Takže jestli se v poslední době často cítíte ospalí a často si přes den dáte dvacet, stálo by možná za zvážení zajít k lékaři a vyloučit závažná zdravotní rizika. Lékař vám také může doporučit návštěvu spánkového specialisty.

TIP: Proč (špatně) spíme: Nespavost je v Česku druhý nejběžnější zdravotní problém

„První, co s pacienty probírám, je jejich spánková historie, včetně času stráveného v posteli, latence nástupu spánku (čili jak dlouho trvá, než člověk v posteli usne), finální čas probuzení ráno, doba bdělosti po nástupu spánku (čas strávený vzhůru po probuzení),“ vysvětluje Shahová. „Poté s pacienty hledám znamení a symptomy spánkové apnoe jako například chrápání, ospalost během dne, přestávky v dýchání, které vidí u pacienta v noci jeho partner a tak dále.“

Pokud se však obecně cítíte odpočatí a v pohodě a zdřímnutí přes den vám prospívá, pak v něm určitě pokračujte. Jen se moc nechlubte svým kamarádům, kteří možná takové štěstí nemají.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Množství odpadní elektroniky neustále roste.

Věda
Revue
Vesmír

Torpédové čluny byly postrachem japonských zásobovacích lodí.

Válka

Po více než dvou letech dorazila výprava k řece Zambezi, kde měla začít stěžejní část cesty

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907