Davidova hvězda v polní šedé: Němečtí židé za první světové války (2)

07.02.2020 - Jaroslav Nečas

Ve vilémovské říši zapustil antisemitismus před rokem 1914 pevné kořeny. S počátkem války ale Německo potřebovalo ve zbrani všechny. Mohlo by se tedy zdát, že situace se s vypuknutím války pro Židy změní k lepšímu, pomyslný „klid zbraní“ ale vydržel jen pár měsíců.

<p>Německou císařskou uniformu obléklo v letech 1914–1918 na 100 000 Židů, mnozí se do ní hlásili dobrovolně</p><p> </p>

Německou císařskou uniformu obléklo v letech 1914–1918 na 100 000 Židů, mnozí se do ní hlásili dobrovolně

 


Reklama

Pokud němečtí vojáci hebrejské víry věřili v trvalé zlepšení svého postavení, byli brzy zklamáni. Nerovné postavení v armádě zůstalo, což se nejvíc projevovalo v opomíjení při povyšování. V zázemí se mezitím znovu začala ozývat antisemitská propaganda radikálních nacionalistů, která Židy obviňovala z ulejváctví, zatímco Němci umírají v zákopech.

Předchozí část: Davidova hvězda v polní šedé: Němečtí židé za první světové války (1)

Sčítání Židů

Později, když začínalo váznout zásobování obyvatelstva, antisemité je obviňovali, že bohatnou na úkor veřejnosti. Když se k tomu přidaly i neúspěchy na frontě, stále více Němců naslouchalo těmto hlasům, které Židy stavěly do role obětních beránků. K nešťastnému kroku přistoupilo v říjnu 1916 pruské ministerstvo války, když nařídilo, aby velitelé ve svých jednotkách statisticky podchytili vojáky hebrejské víry.

Jedny z židovských novin situaci komentovaly: „Jako důvod a podnět ke sčítání Židů se z úředních míst otevřeně udává štvaní proti Židům. Na této zahanbující skutečnosti nemůže oficiální ujištění, že ministerstvo války sčítáním Židů nesleduje žádné antisemitské tažení, nic změnit. Sčítání samo o sobě je ústupkem antisemitismu, který je dovede zúročit.“  Výsledky sčítání nakonec tvrzení, že se většina příslušníků hebrejské víry ulívá v zázemí, nepotvrdily a ministerstvo data raději nezveřejnilo. Samotný akt ale už škody napáchal, protože vrazil klín mezi nežidovské vojáky a jejich židovské spolubojovníky. 

Všude se šklebí, jen ne v zákopech 

Antisemitismus našel stoupence také v nejvyšším velení německé armády. Ona známá legenda o ráně dýkou do zad našla vlivného šiřitele (podle některých dokonce autora) v osobě generála Ericha Ludendorffa. Mnozí čelní představitelé se s její pomocí chtěli vyhnout zodpovědnosti za válku či její prodlužování a svést ji na Židy, přičemž dalo v samotném závěru konfliktu vzniknout antisemitskému heslu „Všude se šklebí, jen ne v zákopech“.

Někteří generálové dokonce navrhovali využít situaci „k tažení proti židovstvu a použít Židy jako hromosvod pro všechno bezpráví“, jež krátce po válce zachvátilo Německo. Radikální antisemitské postoje vehnaly Ludendorffa na počátku 20. let do náručí Adolfa Hitlera a jeho nacistů. Ostatně zastávali podobné názory a právě slavný vojevůdce jako jeden z prvních (v roce 1923) na stránkách své knihy Vedení války a politika (Kriegsführung und Politik) požadoval, aby se Německo před další válkou „očistilo od Židů“. 

Nerovnoprávné zrovnoprávnění 

Nová výmarská ústava z roku 1919 slibovala, že židovští vojáci budou mít stejné šance na jmenování důstojníkem jako jejich nežidovští kolegové. Realita v nové republikánské armádě (Reichswehr) však byla jiná. Ve službě zůstávalo příliš mnoho bývalých císařských, pravicově zaměřených důstojníků, kteří ve svých jednotkách i nadále „pěstovali“ antisemitismus, s čímž vláda nedokázala nic udělat. Dveře do důstojnických hodností tak zůstaly Židům stále uzavřeny. Navíc stále pokračovala propaganda označující tuto menšinu za zbabělce, dezertéry a vlastizrádce. Ta hrstka Židů, kteří sloužili v Reichswehru jako prostí vojáci, se musela každý den potýkat s neustálými ústrky a marně bojovala za rovnoprávnost.

Dokončení: Davidova hvězda v polní šedé: Němečtí židé za první světové války (3) (vychází v úterý 11. února)

V roce 1919 byl ustaven svaz frontových vojáků Stahlhelm, do nějž vstoupila také celá řada židovských veteránů. Od počátku protirepublikánsky založený spolek tyto muže uznával za plnoprávné členy, ale s postupem času i v něm zvítězilo antisemitské křídlo. Vedení svazu přijalo v roce 1924 takzvaný árijský paragraf, takže všichni židovští veteráni byli zakrátko vyloučeni. Působí až paradoxně, že nejhlasitější antisemita ve Stahlhelmu Theodor Duesterberg zjistil ve 30. letech, kdy se židovská příslušnost začala považovat z rasového hlediska, že také on má předky hebrejského původu, a tak raději podal demisi.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907