Delší objížďky jim nevadí: Mravenčí vzorec pro rychlou cestu

29.02.2020 - Zuzana Teličková

Představte si, že jste mravencem, jemuž se kvůli charakteristickému tvaru hlavy přezdívá „mravenec želví“, a ve větvích stromů sledujete pachovou stopu zanechanou ostatními členy vaší kolonie. Jenže stopa náhle končí, protože vítr odlomil uschlou větvičku, po které cesta vedla. Jak se rozhodnete, kam pokračovat dál?

<p>Mravenci rodu <em>Cephalotes</em> si ve větvích stromů vždy najdou cestu a dávají přednost té, která má nejméně křižovatek</p>

Mravenci rodu Cephalotes si ve větvích stromů vždy najdou cestu a dávají přednost té, která má nejméně křižovatek


Reklama

Vážně položenou otázku si položila profesorka Deborah Gordonová z americké Stanfordovy Univerzity, kterou želví mravenci (Cephalotes goniodontus) začali zajímat v roce 2011 a od té doby se jejich studiu intenzivně věnuje.

Hned na začátku si všimla, že mravenci nikdy neopouští větve stromů a keřů, nikdy pro překonání jakékoli vzdálenosti neslezou na zem. Větvovím proto vedou nesčetné mravenčí stezky, které spojují četná hnízda a zdroje jídla. No a protože jídlo se spotřebuje, větvičky se lámou a také hnízda občas zmizí, musejí mravenci svoje cesty neustále přizpůsobovat novým podmínkám.

Mravenci si označují cestu feromony, které postupně vyprchávají, takže směr, jímž v posledních okamžicích prošlo nejvíc mravenčích kolegů, je nejatraktivnější. Gordonová a její spolupracovníci Arjuna Chandrasekhar a Saket Navlakha zmapovali mravenčí stezičky v jednom místě a rozhodli se experimentálně zjistit, jak mravenci svoje cesty uzpůsobují, když se někde objeví nový zdroj jídla nebo se zlomí větve, po nichž stezka vedla.

Když vědci označili jednotlivé mravence lakem na nehty, zjistili, že mají tendenci chodit po stále stejných trasách. Když ale byla obvyklá trasa přerušena, mravenci se vrátili zpět k nejbližší křižovatce a hned u ní volili nový směr. „Ačkoli my můžeme v daný okamžik vidět elegantnější řešení problému, pokud by se mravenec vydal o několik křižovatek zpět, oni mají vždy stejný postup. Vždy se vrátí k nejbližší křižovatce, která předcházela místu přerušení a odtamtud pokračují k dalšímu uzlu, u nějž dělají další rozhodnutí o směru své cesty. Díky tomu, že je vegetace tak propletená, dokážou vždy najít cestu na druhou stranu za bodem přerušení,“ vysvětluje Gordonová.

TIP: Jak vyzrát na spam? Biologové doporučují mravenčí obranu

Na každé křižovatce by se mravenec mohl ztratit, pokud by před ním neprošlo dost jeho kolegů, kteří mu zanechávají feromonovou stopu. Při přerušení cest se tedy neustále odvíjí proces, který pomáhá udržovat dopravní síť, která není složena z nejkratších tras, ale má nejmenší možný počet křižovatek, na nichž by se mravenci mohli zmýlit a zvolit špatný směr. Zdá se, že evolučně se u mravenců vyvinula tendence držet se pohromadě na stejné cestě oproti možnosti sledovat nejkratší možnou trasu a šetřit kroky.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V Zoo Praha se narodilo mládě slona indického.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907