Démoni, čerti, duchové a strašidla: Známé i neznámé průvody masek

19.08.2022 - Vilém Koubek

Folklorní akce či náboženské obřady po celém světě se neobejdou bez špetky nadpřirozena a k jeho zajištění často stačí málo – kostým s maskou. Zatímco Japonci házejí sójové boby po démonech, v Rakousku děti děsí Krampus a Mexikem procházejí mrtví

<h3>Ulicemi kráčí smrt</h3><p><strong>Día de Muertos | Mexiko</strong></p><p>Mexický svátek <strong>Día de Muertos</strong> neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné <strong>aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života</strong>. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Ulicemi kráčí smrt

Día de Muertos | Mexiko

Mexický svátek Día de Muertos neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. (foto: Shutterstock)

<h3>Soutěž válečníků</h3><p><strong>Dinagyang | Filipíny</strong></p><p>Tradice nejslavnějšího a nejvíc oceňovaného filipínského festivalu sahá do 60. let 20. století. <strong>Dinagyang se koná vždy čtvrtou lednovou neděli a láká především na soutěž válečných tanců, v níž poměřují své umění skupiny z kmene Ati.</strong> Účastníci oblékají nápadité kostýmy a na pódiu předvádějí choreografie za doprovodu křiku či hlasitého bubnování. <em>(foto: Wikimedia Commons, Ranieljosecastaneda, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Soutěž válečníků

Dinagyang | Filipíny

Tradice nejslavnějšího a nejvíc oceňovaného filipínského festivalu sahá do 60. let 20. století. Dinagyang se koná vždy čtvrtou lednovou neděli a láká především na soutěž válečných tanců, v níž poměřují své umění skupiny z kmene Ati. Účastníci oblékají nápadité kostýmy a na pódiu předvádějí choreografie za doprovodu křiku či hlasitého bubnování. (foto: Wikimedia Commons, Ranieljosecastaneda, CC BY-SA 4.0)

<h3>Za zvuku zvonů</h3><p><strong>Kukeri | Bulharsko</strong></p><p>Při tradičním bulharském rituálu <strong>kukeri</strong> se zahánějí zlí duchové. Očistu mají na starosti lidé v často až děsivých kostýmech, s dřevěnými či zvířecími maskami, kteří po Novém roce procházejí vesnicemi. Tancem za doprovodu desítek kravských zvonců se snaží zajistit zdraví a dobrou sklizeň v každé usedlosti, kam zavítají. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Za zvuku zvonů

Kukeri | Bulharsko

Při tradičním bulharském rituálu kukeri se zahánějí zlí duchové. Očistu mají na starosti lidé v často až děsivých kostýmech, s dřevěnými či zvířecími maskami, kteří po Novém roce procházejí vesnicemi. Tancem za doprovodu desítek kravských zvonců se snaží zajistit zdraví a dobrou sklizeň v každé usedlosti, kam zavítají. (foto: Shutterstock)

<h3>Čert, nebo kozel? </h3><p><strong>Krampus | Rakousko, Německo</strong></p><p>Krampus představuje podstatně děsivější obdobu českého čerta, který 5. prosince spolu s Mikulášem obchází rodiny a straší ratolesti, jež v uplynulém roce zlobily. Tradice se zrodila v rakouských Alpách a odtud se rozšířila také do Německa. Zůstává otázkou, jaká bytost posloužila coby předloha Krampusů, i když u nás všeobecně prosluli jako „rakouští čerti“. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Čert, nebo kozel? 

Krampus | Rakousko, Německo

Krampus představuje podstatně děsivější obdobu českého čerta, který 5. prosince spolu s Mikulášem obchází rodiny a straší ratolesti, jež v uplynulém roce zlobily. Tradice se zrodila v rakouských Alpách a odtud se rozšířila také do Německa. Zůstává otázkou, jaká bytost posloužila coby předloha Krampusů, i když u nás všeobecně prosluli jako „rakouští čerti“. (foto: Shutterstock)

<h3>Ukrytí otroci</h3><p><strong>Junkanoo | Bahamy</strong></p><p>Historie bahamského festivalu Junkanoo sahá až do 17. století a <strong>původně nosili masky na obličeji otroci.</strong> Kostýmy začali účastníci slavnosti oblékat teprve ve 30. letech 20. století, přičemž byly stále barevnější. Akce se koná jednou za dva roky, vždy od 26. prosince do novoročního rána. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Ukrytí otroci

Junkanoo | Bahamy

Historie bahamského festivalu Junkanoo sahá až do 17. století a původně nosili masky na obličeji otroci. Kostýmy začali účastníci slavnosti oblékat teprve ve 30. letech 20. století, přičemž byly stále barevnější. Akce se koná jednou za dva roky, vždy od 26. prosince do novoročního rána. (foto: Shutterstock)

<h3>Konec smutku</h3><p><strong>Awa | Mali </strong></p><p>Malé etnikum Dogonů žije na tzv. Bandiagarskému zlomu v africkém Mali. Snímek zachycuje příslušníky společenství <strong>Awa</strong>, kteří zaujímají v kultuře kmene výsadní pozici: <strong>Dohlížejí na náboženské slavnosti, a především na pohřební rituály významných osobností. Za popsaným účelem nosí masky kanaga a zvláštními tanci vyprovázejí duše zesnulých na poslední cestě</strong>. Mají rovněž v moci ukončování období smutku. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Konec smutku

Awa | Mali 

Malé etnikum Dogonů žije na tzv. Bandiagarskému zlomu v africkém Mali. Snímek zachycuje příslušníky společenství Awa, kteří zaujímají v kultuře kmene výsadní pozici: Dohlížejí na náboženské slavnosti, a především na pohřební rituály významných osobností. Za popsaným účelem nosí masky kanaga a zvláštními tanci vyprovázejí duše zesnulých na poslední cestě. Mají rovněž v moci ukončování období smutku. (foto: Profimedia)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Objevený masový hrob na lokalitě Vráble. Téměř všechny nalezené kostry jsou bez hlavy. (foto: Martin FurholtCC BY 4.0)

Věda

Nedělní erupce třídy X v podobě jasného záblesku (vpravo nahoře), jak ji zachytila observatoř SDO. (foto: NASA, SDOCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Boeing B-17G Flying Fortress při letecké přehlídce. (foto: Wikimedia Commons, Airwolfhound, CC BY-SA 2.0)

Válka
Zajímavosti

První evropská kavárna vznikla v Benátkách v roce 1640. Česko si na svou první kavárnu počkalo až do roku 1714. Koncem 19. století už bylo v Praze více než 70 kaváren a v Brně téměř stovka. (foto: Pixabay, CC0)

Historie

Požár v proslulé katedrále Notre-Dame v Paříži vypukl v pondělí 15. dubna 2019 během rekonstrukce její střechy. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907