Démoni, čerti, duchové a strašidla: Známé i neznámé průvody masek
Folklorní akce či náboženské obřady po celém světě se neobejdou bez špetky nadpřirozena a k jeho zajištění často stačí málo – kostým s maskou. Zatímco Japonci házejí sójové boby po démonech, v Rakousku děti děsí Krampus a Mexikem procházejí mrtví
Ulicemi kráčí smrt
Día de Muertos | Mexiko
Mexický svátek Día de Muertos neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. (foto: Shutterstock)
Soutěž válečníků
Dinagyang | Filipíny
Tradice nejslavnějšího a nejvíc oceňovaného filipínského festivalu sahá do 60. let 20. století. Dinagyang se koná vždy čtvrtou lednovou neděli a láká především na soutěž válečných tanců, v níž poměřují své umění skupiny z kmene Ati. Účastníci oblékají nápadité kostýmy a na pódiu předvádějí choreografie za doprovodu křiku či hlasitého bubnování. (foto: Wikimedia Commons, Ranieljosecastaneda, CC BY-SA 4.0)
Za zvuku zvonů
Kukeri | Bulharsko
Při tradičním bulharském rituálu kukeri se zahánějí zlí duchové. Očistu mají na starosti lidé v často až děsivých kostýmech, s dřevěnými či zvířecími maskami, kteří po Novém roce procházejí vesnicemi. Tancem za doprovodu desítek kravských zvonců se snaží zajistit zdraví a dobrou sklizeň v každé usedlosti, kam zavítají. (foto: Shutterstock)
Čert, nebo kozel?
Krampus | Rakousko, Německo
Krampus představuje podstatně děsivější obdobu českého čerta, který 5. prosince spolu s Mikulášem obchází rodiny a straší ratolesti, jež v uplynulém roce zlobily. Tradice se zrodila v rakouských Alpách a odtud se rozšířila také do Německa. Zůstává otázkou, jaká bytost posloužila coby předloha Krampusů, i když u nás všeobecně prosluli jako „rakouští čerti“. (foto: Shutterstock)
Ukrytí otroci
Junkanoo | Bahamy
Historie bahamského festivalu Junkanoo sahá až do 17. století a původně nosili masky na obličeji otroci. Kostýmy začali účastníci slavnosti oblékat teprve ve 30. letech 20. století, přičemž byly stále barevnější. Akce se koná jednou za dva roky, vždy od 26. prosince do novoročního rána. (foto: Shutterstock)
Konec smutku
Awa | Mali
Malé etnikum Dogonů žije na tzv. Bandiagarskému zlomu v africkém Mali. Snímek zachycuje příslušníky společenství Awa, kteří zaujímají v kultuře kmene výsadní pozici: Dohlížejí na náboženské slavnosti, a především na pohřební rituály významných osobností. Za popsaným účelem nosí masky kanaga a zvláštními tanci vyprovázejí duše zesnulých na poslední cestě. Mají rovněž v moci ukončování období smutku. (foto: Profimedia)
